Filipinska cestomania

Mam tam kamoša,tuž sem se rozhodnul, že se na něho zajedu podivat. Fšecko OK, letadlo A 380 je to nelepši letadlo, jakym sem v životě letěl. Letušky umju polsky a někere aji česky a jak na nich promluviš jejich rodnu řeču,

poznaš to podle vlaječek, kere maju na klopě, tak ti daju aji modre z neba.  No, mi daly enom tři flaštičky vina nad limit, inač nic. Přestup v Dubaju, fšesko free zona, chlast levny, kuřivo levne, ale pivo Heineken v baru za 15 dolaru. Tuž nekup to. Eště horší bylo najit terminal 25. Všeci řikali musiš it dolu, a ja sem furt nechapal, kaj dolu. Až sem pochopil, musiš it do metra, kere tě zaveze na ten terminal.  Take to tam je. Cizinec je z teho absolutně zmateny, ale času bylo dost, tuž sem to zvladnul.  Kupil sem jakesi machorky za čtvrtinovu cenu, co u nas, jakesi předražene  kalendáře, předražene  ořechy a nasednul sem do B 777 směr Manila.

To letadlo už není tak dobre, tajak  zmiňovana 380. Už bylo citět ty větrne turbulence, aji hluk od motoru byl věčí. Po osmi hodinach, kdy sem ani oka nezahmuřil, přistali zme v Manile. Bylo velkym štěstim, že sem tam měl zamluveneho taxikařa, on ani  nebyl taxikař ale vyznal se v 15 milionovym městě, byl to kamoš mojeho kamoša.   Trvalo 2 hodiny než zme se dostali po sedmipuhovych cestach aspoň na okraj Manily. Kery neviděl neuvěři.  Dycky sem byl přesvěčeny, že sem dobry řidič, bo sem eště neměl žadnu nehodu, ale tam sem si připadal tajak absolutni novocián a vůbec nejsem přesvěčeny, že bych tam dokazal jezdit. Přitym, sem tam neviděl ani jednu nehodu. Všeci su k sobě jaksi tolerantnějši, trubeni a problikavani není považované za přestupek, spiš jako upozorněni, že tu sem. Předjižďat se može každym z tych sedmi  pruhu, takže z leva, z prava, a mezi tym tisice motorek, kere si jezďu jak chcu. Kličkuju mezi autama, no jeden musí mět oči a uši furt v pohotovosti. Časem by sem se to asi aji ja naučil, ale mistopis Manily bych se asi nenaučil nikdy. A to nejvečí překvapeni, obrovske vedro a absolutni vlhkost.

Tolik díl 1. Budu pokračovat i dalšími díly, protože na jeden článek je toho mnoho.

Jaromír  Hlubek