Filipinska cestomania 3

Další věc, na keru se musí cestovatel připravit je všudepřitomny, tedy ve městach, hluk a to přes den aji v noci. Ty motorky a džipnies robju neuvěřitelny kraval a eště neuvěřitelně smrďu. O Ostravě se mluvi, že je špinava, 

ale proti temu městu Angeles, kere je asi stejně velke, je neuvěřitelně čista. Člověk si od hluku neodpočne ani v hotelu a esi neste fakt moc unaveni, ani se nevyspite, bo tam neustale huči klimatizaca. Inač hotel byl taky rodinny podnik, každy den sem se bavil s majitelem, byl tam, v ramci možnosti, klid, ale ten kraval z cesty a z klimatizace tam byl. Raz sem si zrobil s kamošem z Prahy, kereho sem tež poznal až tam,  vylet k mořu, do Subic bay. Tam bydli další kamoš z Česka, to byl zas kamoš teho mojeho, noveho kamoša,  ani nevim odkuď. Abyste se tych 100 kilomertu k temu mořu dostali, musite projet přes dvě americke, vojenske zakladny, ale to poznate enom podle vojaka, kery stoji u zdvihnute zavory u cesty. Nikdo tě nezastavi a nic po tobě nechce. Tam se řeši všecko inač než u nas, Tam je všecko také z třetiny americke, z třetiny španělske, bo domorodci maju španělske mena a ten zbytek filipinsky, tedy aspoň na tym severnim ostrově. Na tych jižnich je to zas uplně inač, tam to je aji muslimske, takže každy se musí rozhodnut, kaj pojede. Do teho Subicu jezdi každy den dodavka, kera vozi chleba od německeho pekařa, rano tam a večer zpatky. Jak maš znamosti, tuš se s nim domluviš a on tě do teho Subicu zebere za 250 Pesos. Tam funguje přislovi, žij a nechej žit, lude potřebuju peníze a turisti potřebuju ušetřit. V hypermarketach  učtenku dostaneš, u takych tricyklistu nebo příležitostných dopravcu, nebo trhovcu, nedostaneš nic, ale žaden to neřeši. Všeci su spokojeni.  V Subicu zme bydleli v hotelu, kery už cosi pamatoval. Zvenku byl pěkny, ale ze vnitřku už dost ošuntěly. Postavila ho tam kdysi americka armáda jako rekonvalescenčni  středisko pro zraněne vojaky z Vietnamu. Moře, tedy Jihočinske moře, mělo tež tych obligátních 30°C, tam ma všecko tych 30°, esi si to zrovna nevytahnul z ledničky. Takže tě ani moc neochladilo a bylo tam skoro mrtvo. Mistni mluvili, že zrovna není sezona a to bylo obdobi sucha, nedovedu si tam představit sezonu v obdobi dešťu. Kdysi tam byly koralove utesy, ty su zničene po vybuchu sopky Pinatubo v 91. roku a eště se nespamatovaly. Aji ten pisek na plaži ani není pisek, ale spiš taky šedy, sopečny prach. 200 kilometru na sever je Baguio, horske město, kaj neni také horko a kusek od něho, u mořa, je San Fernando. Tam to asi bude lepši, ale tam sem se nedostal.

Tolik neska a v přištim dilu cosyk o filipinských děvuchach.

Jaromír Hlubek