Berlusconi, mediální magnát a údajný korupčník

Dokonce byl i pravomocně odsouzen. Mnoho jsme o něm slyšeli, byl přetřásán a dehonestován, kde se jen dalo. Pravda je, že Itálie je poněkud jiné prostředí, než to naše, víc tam vládnou emoce, ale víc tam taky vládnou tradice.

Tradiční italská kuchyně je vyhlášená, mnohým lidem chutná a proto má tak dobrou pověst.

Naše, česká kuchyně taky není špatná, jen je jiná a trošku říznutá slovenskou. Tady se korupčník a jeho suita tváří, že dělají vše pro blaho obyčejného člověka, přičemž v jím vlastněných médiích je potlačována svoboda názoru. Synové, nebo vnučky jsou obviňováni z finančního prohřešku, v podstatě je jedno, kdo to je.  Pan nepodplatitelný je z obliga, on nic, to ti jiní. „Oni ma chcú iba očerniť, zrobiť zo mňa teho najhoršího, ja som pritom na straně tých chudobných, ktorí na súčasný kapitalismus najvjac doplácajú.“ Že on jen bere, překrucuje fakta a sám sobě si přihrává dotace, je naprosto fajn. „Ludia, veď já vám dávám ty koblihy, ktorý iný by to urobil, každý iný by sa na vás iba ………“ „A čo taký Kalousek, ten by vám dal čo? No dal by vám iba ho……“. My hnutí ANO jsme perspektivou pro všechny poctivé a spravedlivě rozhořčené lidi, my to dokážeme, my korupčníkům zatneme tipec. Nikdy jsme nechtěli do politiky, nikdy jsme nechtěli být ve vládní koalici, nikdy jsme nechtěli mít ministra financí. Tak, proč jste to neudělali? Andrej by měl pokoj, nikdo by proti němu neprotestoval, každému by bylo jedno, jestli má jeho Agrofert 50 nebo 500 miliónů dotací , tak, jak to bylo lidem, jedno před jeho nástupem do politiky. Andrej je miliardář, přesto se tak nechová, jemu by mohlo být vše u zadní části těla, kde se potkávají záda s nekorektními hýžděmi. Jenže není. Pan Mňačko napsal velmi dobrou knihu, pamětníci si vzpomenou, nepamětníkům připomenu,“Jak chutná moc“. To Andreje pobláznilo, stačilo pohnout ukazovákem vlevo, či vpravo a ono se to dělo. Slyšel jsem zajímavou myšlenku jednoho svého kamaráda. Mne ani tak neštvou ti politici a jejich nesmyslné návrhy, mne více štve, že pokud bych se dostal do jejich pozice já, byl bych úplně stejný, ne-li horší. Je to opiát a jeho důsledky jsou smrtící, málokdo dokáže této droze odolat, jednou na tom jedete a v životě se toho nezbavíte. Proto tvrdošíjně odmítám jakékoliv zapojení do politiky, neřku-li přímo kandidovat. Podporuji určité směry, ale tolik odvahy abych sám sebe znemožnil, opravdu nemám. Asi jsem zbabělec. Pokud by byl Andrej taky zbabělec, mohl mít klid, mohl vysedávat ve svém čapím hnízdě, rozhlížet se po okolí, jak krásně kvete řepka a přemýšlet nad miliardami, které mu to přinese.

Příznivec a volič Svobodných – Jaromír Hlubek