Zvířátka a Petrovští

Milé děti, hezky se usaďte, otevřete si třeba lahváče a pokud to bude u vás doma, i to cigárko vám povolím. Případně si udělejte pauzu mezi milováním a já vám mezitím povím, jak to bylo doopravdy.

Určitě znáte tu pohádku, jak zvířátka k bohatství přišla. Jo, houby přišla k bohatství...

Na dvorku žilo habaděj zvířátek. Jenže hospodář byl neschopný a taky tak trochu despota. Dával jim sice pravidelně nažrat, ale ze dvorku je velmi nerad pouštěl. Ono se mu totiž stávalo, že takové puštěné zvířátko občas někam uteklo a odmítalo se vrátit. A tak je hospodář krmil nejen podřadným žrádlem, ale také žvásty o tom, jak je mimo dvorek nebezpečno. Jenže občas se i stalo, že nějaké to zvířátko ze dvora zmizelo. Tu hospodář občas zařízl husu či tvrdohlavého berana, a zařízl by i Kohouta, kdyby ten nepřeletěl plot a neutekl.

Hospodář také zvířátkům ledacos sliboval - například pejskovi a kočičce, že maso bude v Brzku a podobné plané sliby, které však pro svou neschopnost většinou neplnil. Zvířátka proto vzhlížela k obloze a čekala na krásné počasí. Protože podle předpovědi prý hospodář jednoho krásného dne půjde do ... no však vy víte kam.

Jednoho dne to krásné počasí opravdu přišlo. A hospodář přesně podle předpovědi šel do ... však vy víte kam.

Jenže zvířátka byla tak zblblá úpadkovým pečovatelstvím předchozího hospodáře, že nebyla vesměs schopná postarat se sama o sebe. A tak si zvířátka pustila na dvorek pány v pěkných kloboucích a s hezky naleštěnými bambitkami. Pánové se srdnatě bili v prsa, jak pozvednou úroveň celého dvorku a na důkaz svých slov otevřeli vrata dvorku dokořán. Každé zvířátko nechť si chodí, kudy se mu zlíbí.

Jenže začaly se stávat jiné věci. Slepice se najednou nemohla dopočítat vajec, husa přišla o peří, ovce o vlnu a podobné věci. Pánové s bambitkami se tvářili, jako že oni nic - ovšem do doby, než se u jednoho našly vaječné skořápky, další měl z ničehonic vlněný svetr a na dalšího prasklo, že má peřinu vycpanou husím peřím. Vola, který měl na svědomí provalení kauzy s vycpanou peřinou, pánové v kloboucích následně slavnostně upekli na rožni.

Nakonec se z pánů v kloboucích vyklubali obyčejní a sprostí loupežníci. A jejich vinou se začalo mnoha zvířátkům stýskat po předchozím hospodáři. Však on jenom občas nějaké to zvířátko snědl, ale jinak byl hodný, protože jim každý den dával aspoň nějakou tu šlichtu do korýtka...

Autor: Zbyšek Hlinka | sobota 8.1.2011 20:26 | karma článku: 16,55 | přečteno: 1269x
  • Další články autora

Zbyšek Hlinka

Pochod hrdosti plešounů

17.8.2023 v 21:38 | Karma: 19,69