Ještě sice zbývá kolečko v senátu a prezident to musí podepsat, ale snad to bude už jen formalita. Zrekapitulujme si tento účelový nesmysl v hlavních bodech. Proč účelový?
Nevidím jiné vysvětlení, než že Babiš chtěl mít přehled o konkurenci a využít data z EET ke svému zbohatnutí. V té době byl ještě přiznaným vlastníkem Agrofertu, tedy vztaženo k dané době je slovní spojení „svému zbohatnutí“ zcela na místě a nelze nijak oblbovat veřejnost, že Agrofert mu nepatří (dnes, prý, říká to Babiš). Podle Jiřího Sezemského (zde) na EET v Chorvatsku nejvíc zbohatl místní oligarcha se svým potravinářským gigantem Agrokor, kterému pomohl krach mnoha drobných prodejců. Majitel Agrokoru je dle článku dobrý známý Babiše. Zdá se tedy být zřejmé, odkud vítr vanul.
Ke konci roku 2016 se spouští první vlna EET. Zákon byl protlačen silou bez potřebné důkladné analýzy všech dopadů na postižené subjekty. Aniž bychom studovali důvodovou zprávu k navrhovanému zákonu, můžeme hned v začátcích pozorovat reálné dopady, například zde. Cituji dva příklady:
„Pro platbu na internetu existuje zatím 18 různých scénářů, nevěděli jsme to, přiznává Babiš
…
Ministr totiž obdržel dopis od 89leté důchodkyně z Kladna, která přeprodává ve své garáži rodinného domu ovoce a zeleninu jiným imobilním důchodcům. Tak samozřejmě je to případ, kdy my říkáme, že v rámci toho zákona by měla být nějaká možnost pro Finanční správu, aby tato babička mohla požádat o paušální daň, čímž by neměla povinnost evidovat, obhajoval netradičně změnu u drobných podnikatelů Andrej Babiš.“
Diletantství projektu je patrné už od samého začátku. Nemluvě o nehorázných pokutách za celkem drobná pochybení vůči zákonu, jejichž společenská nebezpečnost je nevýznamná. Aktuální znění zákona najdete zde, pokuty si dohledejte sami. Za nejostudnější však považuji to, že stát ukládá nějaké skupině lidí povinnost pod hrozbou vysokých pokut, aniž by ji kompenzoval jakoukoliv protislužbou. I kdyby se mělo jednat například o zjednodušení daňových přiznání.
Se začátkem platnosti zákona spouští Finanční správa udavačský web. Rekapitulace pro ty, kteří by raději zapomněli: občané měli možnost nahlašovat nevydané účtenky od povinných subjektů. Tématu jsem se detailněji věnoval a záležitost jsem zdokumentoval v tomto článku. Odkaz na obrázek na konci článku už není platný, ale pokochat se podobou práskačského webu můžete i nyní:
Tento web se moc dlouho na internetu neohřál, 4.1.2017 byl potichu zrušen. Jak si můžete všimnout, obrázek webu jsem si stihl uložit doslova na poslední chvíli.
Tématu EET jsem věnoval víc článků, avšak dovolil bych si připomenout svou komunikaci s úřadem v tomto článku. V jiném článku zmiňuju zajímavé zjištění – Babiš nutil skrze EET používat výpočetní techniku kdejakého malého „šmudlu“, ale sám s počítačem neuměl (zde) a dost možná dosud neumí.
Pokud si vzpomínáte, pak podle propagandy Finanční správy a Ministerstva financí (z doby, kdy tam ministroval Babiš) byl největším veřejným nepřítelem státních financí hostinský. Ten nesl hlavní vinu na tom, že do státní pokladny teklo málo peněz. Podívejme se tedy na data z roku 2017, z doby po spuštění druhé vlny, do které spadli i ostatní obchodníci. Analýzu údajů lze nalézt zde. Podle autora analýzy jsou data až do dubna 2017 nevěrohodná a zmiňuje, že smysluplná data jsou až od května. Jak můžete vidět na grafu z odkazu, výběr DPH ve výši 21% není z pohostinství nijak významný a v čase dokonce jeho podíl klesá rychleji, než souhrnný výběr od všech postižených oborů.
No dobře, hospodským kleslo DPH na jídlo na 15%, takže se podívejme i na další graf:
Zde už opticky poměr výběru DPH z hospod koreluje s celkovým měsíčním výběrem DPH v oborech podléhajících EET, ale stále je vidět, že hospodští nemají při výběru DPH tak velký význam, jaký jim přisuzovala Babišova propaganda. Babiš si zjevně našel „nepřítele“, na kterého lze snadno svalit vinu za marasmus ve státní pokladně. Bavíme se o oborech, které v té době spadaly pod 1. a 2. vlnu EET.
Důvody klesajícího charakteru výběru 21% DPH v pohostinství (první graf) lze vysvětlovat různě. Třeba i tak, že si šedá ekonomika nacházela nové cestičky, jak daním uniknout. Což zpochybňuje deklarovaný záměr, že EET narovná podnikatelské prostředí.
Od března 2018 přišla dost zásadní rána pro EET - ústavní soud zrušil povinnost evidovat v rámci EET platby kartou. Což Babiše dost rozčílilo, zjevně mu klesla výpovědní hodnota nasbíraných dat. Naštěstí premiér nemůže měnit složení ústavního soudu, takže musel tuto ránu překousnout.
Přichází epidemie covidu a vláda pozastavuje účinnost zákona o EET. Při dalším prodloužení pozastavení platnosti EET se Babiš prořekl ve smyslu, že se vlastně nic moc nestane a nebude to vadit.
V dubnu 2020 se koná poslední slosování účtenkové loterie, která po tomto termínu končí. Ministerstvo tvrdí, že loterie byla od začátku považována za dočasný nástroj (zde). Mám však za to, že celé EET bylo i finančně fiasko, byť zrušení loterie se časově kryje s prvním (dočasným, na 3 měsíce, od 27.3.2020) pozastavením EET. Možná úřad přihlédl i k připomínkám občanů, například této.
Konečně by měl být paskvil EET definitivně zrušen. Stát má i jiné nástroje na kontrolu podvodníků, tedy není třeba plošně buzerovat všechny. Přesto stále někteří vzdychají ve smyslu, že nepoctiví hostinští položí státní kasu na lopatky. Těm bych doporučil jen to, aby si sami zkusili otevřít hospodu. Mně stačilo si jen spočítat, že bych na něčem takovém prodělal kalhoty, a to i kdybych nepřiznával všechny tržby.
