Představte si, že jste zaměstnavatel a vaši zaměstnanci se v pracovní době poflakují, na pracovním počítači a v pracovní době si vyřizují své soukromé záležitosti, hrají hry, nebo dokonce sledují porno stránky...
Tak se rozhodnete, že budete jejich činnost monitorovat. Na pracovišti umístíte kamery, do počítačů umístíte systém sledující činnost zaměstnance a na každé dveře nainstalujete snímače, abyste mohli monitorovat každý pohyb zaměstnance po budově (pozdravuji tímto vášnivé kuřáky, kteří mají potřebu každou chvíli odběhnout na rauchpauzu). Ale ouha, dost tvrdě narazíte, kamery budete muset sundat a odinstalovat z počítačů šmírovací programy. A ještě vyfasujete tučnou pokutu. A za ty snímače na dveřích vás budou odbory také pronásledovat.
Co se děje v případě kontrolních hlášení DPH a co se má dít v případě EET? Stát chce šmírovat podnikatele na každém kroku, on-line. Chce mít naprostý přehled o tom, co a komu prodáváte, za kolik, a kdy. Je to naprosto srovnatelné s předchozí situací.
Někdo říká, že poctivý podnikatel se nemá čeho obávat, tedy by mu takové šmírování nemělo vadit. K tomu já říkám, že poctivému zaměstnanci by zas nemělo vadit šmírování v jeho pracovního době. Chce-li tedy stát mít dokonalý přehled o činnosti podnikatelů, měl by recipročně zaměstnavatelům umožnit dokonalý přehled o činnosti jeho zaměstnanců. Prostě - pakárna, cesta do pekel. Tímto srdečně zdravím všechny závistivce, kteří to těm zlodějům podnikatelským ze srdce přejí.
