Pod mým včerejším blogem se objevil názor, že hostinský se musí dostat k minimálnímu obratu přibližně dva miliony, aby vyžil. Limitem pro povinné plátcovství je 1 milion tržeb za rok. Já mám za to, že i pod milion se to vyplatí.
Nejprve, musí být splněny následující podmínky, aby se někomu provozování vesnické hospody vůbec vyplatilo: hospodu má ve vlastním (již zaplaceném) domě ve vyčleněném prostoru, pivo tlačí vzduchem a sanitaci pivních cest si dělá sám. Vodu bude mít nejspíš z vlastní studny.
Zkusme si vzít modelový příklad, že hostinský prodává výlučně pivo. V praxi to bude asi vzácná výjimka, protože k točenému pivu prodává i nějaké limonády pro děcka a dejme tomu, že nějaké utopence a nakládané hermelíny. Ale zjednodušme náš model výlučně na pivo. Řekněme, že má otevřeno 6 dní v týdnu, nejspíš po večerech. Řekněme, že vytočí v průměru denně jeden sud (tedy 100 piv), což by odpovídalo malé obci s nějakými cca 200 obyvateli. V reálu tolik piva nevytočí, ale prodá k tomu něco jiného, takže modelově můžeme ostatní zboží přepočítat na pivo.
Ve včerejším článku jsem zmínil Radegast 12, který stojí v nákupu 1890 Kč včetně DPH. U nás toto pivo prodává hostinský za 30 Kč, tedy ideálně má na sudu tržbu 3000 Kč. Při podmínkách uvedených výše může mít tržbu 50 * 6 * 3000 = 900 000 Kč za rok. Tedy pod milion, kdy se ještě může rozhodovat, zda bude nebo nebude plátcem DPH. Podívejme se nyní na rozdíly, pokud je nebo není plátcem, při současné sazbě DPH na točené pivo (21%).
Pokud není plátcem, má z každého sudu zisk 3000 - 1890 = 1110 Kč. Ročně pak 333 000 Kč, ze kterých platí zdravotní a sociální (cca 5 tisíc měsíčně), náklady na energie a dovoz piva. Při daňovém přiznání si odečte 80% nákladů, takže nakonec zaplatí daň z příjmu přibližně 10 tisíc Kč. Odhadem mu tedy může zbýt přibližně 20 tisíc čistého na měsíc, možná o něco víc. To na vesnici docela jde, i když je to na hraně spokojeného života. Avšak, pokud mu kontrola na EET vysolí za nějaké bagatelní pochybení pokutu, nejspíš hospodu zavře.
Pokud bude plátcem DPH, pak z rozdílu mezi nákupem a prodejem (tedy těch 1110 Kč) musí odvést 21% DPH, což odpovídá částce 192,64 Kč na sud. Tedy mu zbyde 917,36 Kč ze sudu. Ročně pak odvede na DPH ze své práce 50 * 6 * 192,64 = 57 792 Kč. S DPH jsou spojené další náklady na vedení účetnictví, což celý provoz prodražuje.
Pokud by se chtěl dostat takový plátce na stejný čistý příjem, musel by prodat 57 792 / 917,36 = 63 sudů navíc. Na vysvětlenou, vydělil jsem odvedenou DPH za práci hostinského výnosem z jednoho sudu. Jako neplátci mu stačí prodat ročně 50 * 6 = 300 sudů. Jako plátce DPH však musí připočíst ještě náklady na účetnictví, které jako neplátce nemá, tedy těch sudů bude ještě víc, než spočítaných 63. Při sazbě 10% na točené pivo by se rozdíl setřel, jenže nesměli by mu tam chodit lidi se džbánky. Takže mi vychází, že pokud chce ministerstvo financí podpořit drobné podnikání na vesnici, mělo by zvednout hranici pro povinné plátcovství DPH nejméně na 2 miliony ročně. Nejisté čachry s DPH tou pomocí opravdu nejsou, protože hostinský se může stát třídním nepřítelem a za pár let mu sazbu zase někdo změní.
