Následující psaní bude poplatné spíše pro venkov, ale i městského člověka to může zajímat. Co bude dělat člověk z malé obce, když jediná hospoda v okolí stáhne po zavedení EET rolety?
Může si kupovat domů lahváče. Rovnou říkám: BLÉÉÉÉÉÉ! Nebo si spolu se sousedy v místní hasičárně pořídí pípu a prostě se na svou pijatyku složí a koupí si sud. A mohou si tam i vyvařovat, aniž by je prudily úřady jako hygiena a berňák.
Nebo si může začít vařit pivo sám. A protože je dobré pít (ale i vařit a při tom pít) v nějaké společnosti, lze se domluvit se sousedy a při vaření se střídat. Stejně nemůže pro celou vesnici vyvařovat jeden člověk (domácnost), protože by takto snadno překročil 200 litrů za rok, které jsou osvobozeny od spotřební daně.
Na začátku si musím dobře rozmyslet, kolik, jak a v čem chci vařit. Jinak nakoupím řadu věcí zcela zbytečně. Mám vyzkoušeno, že 20 litrů na jednu várku je tak akorát, co lze v pohodě zvládnout v jednom člověku od začátku až do samého konce. Je třeba počítat i s přenášením nádob plných piva. Pokud bude spolehlivě na každé vaření více lidí, lze si troufnout i na 50 litrů. Volba objemu várky také závisí na tom, kde bude pivo kvasit. Pokud v lednici, pak doporučuji raději 20 litrů. Na 50 litrů už potřebujete velkou lednici. Ale třeba zbyde nějaký chlaďák ze zavřené hospody, je škoda jej vyhodit.
Dle volby objemu várky si musíte pořídit hrnec pro daný objem (na 20l várku potřebujete cca 30l hrnec). Pro dekokční rmutování budete potřebovat hrnce dva (druhý může být menší). Můžete vařit v zavařovacím hrnci za pár šupů, pak ovšem počítejte s tím, že budete muset zhruba dvě hodiny míchat a měřit stále teplotu. Nebo si pořídíte hrnec řízený počítačem, který míchání a měření obstará za vás - ale vyjde vás to od nějakých 20 tisíc výše a trochu vás omezí v technologických možnostech. Dále potřebujete šrotovník, kvasnou nádobu pro celý uvařený objem (opět musí být větší). Pak síto (pokud vaříte v zavařovacím hrnci), velkou vařečku, chladič (někdo si vystačí s petkami se zmrzlou vodou), trychtýř, sanitaci a mycí prostředky. Rozhodně nezapomeňte na měření cukru, potřebujete to na zjištění stupňovitosti a dále na určení doby ukončení prvního kvašení. Doporučuji vykašlat se na skleněný cukroměr (stejně se brzy rozfláká), pořiďte si rovnou refraktometr na měření piva. Nesmíte zapomenout na lednici pro zrání piva (teplota cca 4-6 °C). Prvotní investiční náklady (bez lednice) se pro 20litrovou várku mohou pohybovat přibližně mezi 5 až 60 tisíci Kč. Záleží jen na tom, kolik luxusu si chcete (a můžete) dopřát.
Kolik stojí samotné vaření? Na 20l 12° piva potřebujete cca 4,5 kg sladu. Pokud ho koupíte hotový, vyjde vás cena samotného sladu přibližně na stovku a kousek (dle použitých sladů, kvůli chuti a barvě je dobré namíchat různé slady). Na vesnici si můžete vyrobit slad sami, případně i vypěstovat ječmen. Chmel vás může vyjít zhruba na 40-50 Kč. Velmi drahé jsou sušené šlechtěné kvasnice (cca 80 Kč na várku) - proto je dobré je nakoupit buďto v pivovaru, nebo sušené kvasnice použít na první várku a pak používat kvasnice z předchozího vaření. Pokud se budete na vesnici ve vaření střídat po týdnu nebo dvou, můžete mít stále čerstvé kvasnice po hodně generací. A ještě můžete napéct hromady pivních rohlíků či jiných dobrot z přebytečných kvasnic.
Surovinové náklady tedy vycházejí zhruba na 250 Kč na 20l. Pokud otáčíte kvasnice z předchozích várek, spadne vám cena přibližně na 170 Kč. Pokud si pěstujete svůj ječmen a vyrábíte základní slad sami, pak stačí jen dokoupit něco málo barvících a dochucovacích sladů, a můžete být na ceně kolem stovky. Tedy zhruba 2,50 za půllitr.
Ještě musíme připočíst náklady na elektřinu - v městském bytě to vyjde nejdráž, protože na vše musíte mít lednice. Dle mých odhadů se pohybuje spotřeba kolem 160 Kč na várku (včetně zrání). Pokud máte dobrý sklep, ušetříte hodně na energii. Při optimální variantě (vlastní ječmen a kvasnice) se můžete dostat k ceně kolem 3 Kč na půllitr velmi dobrého piva, při nákupu hotového sladu a použití sušených kvasnic vás vyjde půllitr přibližně na 10 Kč. Kvasnice z předchozího vaření vám sníží přímé náklady o 2 kačky na půllitr. Cenu své práce samozřejmě nepočítáte, je to hobby. :)
Na co nesmíme v žádném případě zapomenout, jsou nádoby na zrání, ve kterých pivo leží nejméně měsíc (raději dva a více). Nejlépe se mi osvědčily skleněné lahve s patentním uzávěrem. Před započetím vaření je tedy třeba vypít aspoň 60 či více Bernardů a dobře vymyté lahve uschovávat. :)
Bonus domácího vaření: žádná spotřební daň, žádná DPH, žádné kontroly z hygieny, množství dobrých kamarádů. Ze zbytkového mláta si pak můžete společně vykrmit prase a k nějaké pivní smršti si udělat vepřové hody.
Malus domácího vaření: manželka, která dosud pivo nepila, dost možná začne, kamarádi jsou neuvěřitelně žízniví.
Tak co, dává to smysl?
