Milé děti, hezky se usaďte, přestaňte se vrtět a bedlivě poslouchejte. Povím vám několik historek, kterým můžete uvěřit jen vy, malé děti, a spolu s vámi už jen několik intelektuálně nesmělých koblih.
Neuvěřitelnost 1, zdroj zde
"... moje matka se nějakým způsobem snažila, abych se stal členem KSČ, abych měl, řekněme, lepší předpoklad se dostat do zahraničí.
...
Tehdy jsem jako pracovník zahraničního obchodu, jehož pracovní náplní bylo cestovat do zahraničí, ani nevěděl, že bez toho lidi nemohou vycestovávat do zahraničí. Kdo nám to měl říct? Neměl jsem se to odkud dozvědět."
Pokud pominu tehdy všeobecně známou skutečnost, že vycestování do zahraničí bylo spojeno s nemalými obstrukcemi a prověrkami, pak tato dvě tvrzení jsou ve vzájemném rozporu. Z popisu o jeho rodičích na wiki pak jasně plyne, že mu to měl kdo říct. Navíc, pokud si dáme dohromady události popsané na wiki a Andrejův věk (nar. 1954), pak je jasné, že danou věc musel už naprosto jasně vnímat. Jeho otec byl v roce 1962 vyloučen z komunistické strany. To samozřejmě znamenalo ztrátu všech výhod prominentů, včetně cestování do "kapitalistické" ciziny. V roce 1971 pak kvůli jedné emigraci v rodině přišli na čas o výjezdní doložku, to bylo Andrejovi cca 17 let. Neumím si představit, jakým způsobem se rodičům (resp. jeho babičce, u které měl v té době dle wiki bydlet) tuto skutečnost podařilo před svým téměř dospělým synkem zatajit. Z logiky událostí a časové linie mi plyne, že Babiš to vědět musel.
Neuvěřitelnost 2, zdroje stejné
"V naší rodině byly tři emigračky, táta kvůli tomu nemohl mít kariérní postup."
Podle výše uvedeného zdroje na wiki měl otec potíže mezi lety 1962 až 1969, kdy byl rehabilitován a opětovně přijat do komunistické strany. V letech 1968 a 1969 mnoho lidí komunistickou stranu opustilo (případně byli vyloučeni pro své smýšlení), protože je zklamala politika strany, přišli o své ideály. Pokud někdo v této době do komunistické strany vstupoval (navíc opětovně), pak to byl v lepším případě tvrdý kariérista, v horším případě [censored]. Protože otec "několik týdnů po okupaci nastoupil do Slovenské národní rady a republikového ministerstva zahraničního obchodu" (wiki), je myslím celá věc jasná. Otec se nutně musel držet tvrdé linie komunistické strany, protože jen tak si mohl obnovil svůj kariérní postup v oblasti zahraničního obchodu. Podniky zahraničního obchodu byly pečlivě sledované a obchodníkem opravdu nemohl být nikdo, kdo by nebyl pečlivě kádrově prověřen. Taková "perlička" na dokreslení - ještě v 80. letech byly v dotaznících pro uchazeče o zaměstnání kolonky, které zjišťovaly členství v KSČ před rokem 1968 a po tomto roce.
Pokud tedy Babiš mluví o nějakém pronásledování rodiny, pak se jednalo opravdu jen o drobné mrzutosti, které byly pečlivě vyžehleny. Protože pokud byla nějaká rodina skutečně pronásledovaná, o cestě do ciziny se jim mohlo jen zdát a děti měly problémy i se studiem na střední škole - zejména v začátcích normalizace. Člověk z opravdu pronásledované rodiny neměl často jiný výběr, než jít do učení a poté na nějakou dělnickou profesi. Teprve jako dělnický kádr, na doporučení vedoucího a místní stranické buňky, měl takový člověk možnost vystudovat střední školu večerně. Jen prominentní děti mohly studovat v zahraničí. Babiš studoval ve Švýcarsku sice jen rok, ale i tak. Poté pokračoval na elitním gymnáziu, kam v době tvrdé normalizace brali jen opravdu nadané děti (nikoliv z pronásledovaných rodin), jinak pouze děti z dobře prověřených rodin. Podle popisu zjevně mezi velmi nadané nepatřil.
Babiš sice používá nějaké reálie, ale dává je do jiného kontextu a zveličuje jejich dosah. Dle mého názoru opět sprostě lže. Tak, milé děti, můžete se rozejít a vyprávět tyto pohádky dál.
