Občas slýchávám od lidí, že pojištění je zbytečné. Pojišťovny přece stejně neplní, když už se náhodou něco stane. Taky máte tyto zkušenosti? A víte, že si za to často můžeme sami?!
Jedním z důvodů bývá neznalost názvosloví pojišťoven. Tedy fakt, že nečteme pojistné podmínky.
Co má společného znalost pojistných podmínek s plněním? Často hodně.
Názvosloví pojišťoven bývá někdy odlišné od pojmu v běžném jazyce. Tak třeba slovo úraz:
V běžném životě řekneme, že měl někdo úraz a přitom se neřeší, jak takový úraz vznikl.
Pro pojišťovny ale úraz znamená: neočekávaná nahodilá událost.
Jestli plnění od pojišťovny dostanete potom může záviset i na tom, jak hlášení pojistné události vyplníte – Vy, nebo Váš lékař.
Proto je dobré si i po lékaři přečíst, co do hlášení napsal.
Kamarád se praštil se o tyč a roztrhl si obočí, bylo tam pár stehů. Paní doktorka mu do hlášení napsala, že se praštil tyčí. A hned se pojišťovna zdráhala plnit = je snad blbej?! Mlátí se tyčí do hlavy a pak se diví, že se mu stal úraz?! To přece není neočekávaná nahodilá událost! Dalo nám hodně práce to dotáhnout do zdárného konce.
Nebo naopak – řekli byste o otravě, že jde o úraz? A přitom jsou pojišťovny, které otravu za úraz považují a plnili by. No napadlo by Vás to? Jak má taková pojišťovna plnit, když jí to nenahlásíte?
