První známý Čech v Americe

Augustin Heřman též Augustine Herrman Bohemiensis *1605 Mšeno - + 11.11.1686 Maryland. Český kapitán, obchodník, kartograf, diplomat a korzár v holandkých službách a nejvýznamnější český vystěhovalec v USA.                      

Byl synem husitského faráře Abrahama Heřmana z kostela sv. Jana. V dětství po bitvě na Bílé hoře jeho rodina husitského vyznání emigrovala před náboženským pronásledováním do Německa a potom do Holandska. Tam se také uchýlili i další čeští exulanti. Tady bylo Augustinovi dáno vzdělání v zeměměřičství, kartografii a jazycích. Mluvil plynně česky, holandsky, španělsky, francouzsky, německy, anglicky a latinsky. Po studiích si našel práci u Holandské obchodní Západoindické společnosti v Amsterdamu. Roku 1633 se spoluúčastnil odkupu pozemků od indiánů (nyní Philadelphia). Později byl opět vyslán do Ameriky, jako zástupce a jednatel obchodní společnosti Pietera Gabryho, aby založil obchodní stanici ve Virginii. Roku 1644 se trvale usadil ve státě New York (tehdy Nové Holandsko). S pomocí společnosti Gabry & Sons založil obchod s kožešinami a tabákem a také zavedl pěstování indigovníku. Pro tento účel si Heřman od Gabryho vypůjčil peníze. Stal se tak průkopníkem zámořského obchodu a největším exportérem kožešin a tabáku do Evropy. Heřman dosáhl vysokého společenského a ekonomického postavení, vlastnil tři nemovitosti. V roce 1647 guvernér kolonie Peter Stuyvesant jmenoval Augustina Heřmana do Nejvyšší správní rady, známé také jako Rada devíti.

Augustin byl zároveň aktivní jako korzár s požehnáním guvernéra Stuyvesanta a kapitán fregaty LA GRACE v Karibiku a Atlantiku. Napadal a zajímal lodě z nepřátelských kolonii, pirátské rovnou potápěl. Nejvíc se proslavil zajetím dvou španělských barků u Guatemaly (bark byl větší a rychlejší než obratnější fregata). V roce 1649 jako člen Rady devíti podal stížnost do Amsterdamu na guvernérovu přílišnou tvrdost ve správě kolonie. Roku 1651zemřel Heřmanův společník a věřitel Gabry a o splacení dluhu se přihlásil jeho syn. To hrálo do karet Stuyvesantovi a intrikami Augustina dostal do finanční krize. Přes obtíže a krátké  Heřman svůj dluh splatil.                                                                               

10.2.1651 se oženil s Jannetje Marií Varleth, dcerou holandských osadníků. Augustin byl díky svým jazykovým znalostem a diplomatickým schopnostem často pověřován jednáním s okolními koloniemi. Byl vyslán do anglického Bostonu, neboť hrozila válka s Angličany. Tam se Heřmanovi podařilo osvětlit nedorozumění a zažehnat válku, k tomu navíc otevřel cesty vzájemného obchodu.

Roku 1659 byl vyslán do anglického Marylandu na jednání s Philipem Calvertem, guvernérem Baltimoru, o hranicích mezi holandskou a anglickou kolonií. Philip s nadšením uvítal Augustinův návrh průzkumu a zmapování sporného hraničního území. Mapu Marylandu a Virginie dokončil po deseti letech přesného průzkumu a zakreslování. Mapa zachycovala stav z roku 1670. Tato mapa byla kvalitně zpracována a ve své době neměla obdoby. Heřman na ní také vytvořil svůj autoportrét s nápisem Augustine Herrman Bohemian. Mapa byla používána až do 19.století. Její přesnost obdivoval i první prezident USA George Washington. Tím se Heřman zapsal do historie jako precizní kartograf. Originál mapy je uchován v Britském muzeu v Londýně a kopie jsou také v John Carter Brown knihovně v Providence, na Rhode Island. Někdy v této době zemřela jeho žena Jannetje.

Za kvalitní práci na mapě byl Heřmanovi udělen titul lord a pozemky o rozloze asi dvacet čtyři tisíc akrů tj. přibližně deset tisíc hektarů v Marylandu a částečně v Delaware. Toto území pojmenoval Bohemia Manor - České panství. Tam si postavil dům a další objekty(školy). Dnes je možné dům i školy navštívit ve městě Chesapeake City, Maryland. A pro zajímavost. Jméno města je zlidovělé z původního Czechspeak City. Dále pojmenoval i řeky protékající panstvím – „Big Bohemia River“ a „Little Bohemia River“. Část svého panství pojmenoval "Little Bohemie" či "Three Bohemia Sisters"(Malá Čechie či Tři české sestry).

Augustin se podruhé oženil s Mary Catherine Wardovou z Marylandu, která mu ztrpčovala život, s dětmi si nerozuměla a postupně je vypudila.

Augustin Heřman byl dále aktivní jako diplomat a vyjednávač se sousedními koloniemi a indiány. Jeho snem bylo založit na svých rozsáhlých pozemcích město, ale to se mu nikdy nepodařilo. Také navrhl průplav mezi Delaware Bay a Chesapeake Bay, který byl však zbudován až v 19. století. Že Augustýn Heřman byl svědomitým a váženým občanem státu Maryland  dokazuje umístění jeho obrazu, který dodnes zdobí západní stěnu sněmovny státu Maryland v Annapolis. Tato státní sněmovna je nejstarší a stále používaná státní poslanecká sněmovna v USA.

Nikdy nezapomněl na svůj český původ, ke kterému se vždy hrdě hlásil. Jako uznávaný bohatý a respektovaný člověk zemřel v rodinném kruhu ve svém Českém domě v Marylandu roku 1686. Na náhrobek si dal vytesat: „Augustine Heřmen, Bohemian, the first Founder and Seator  of  Bohemea Manner.“(Augustín Heřman, Čech, první zakladatel a osadník na českém panství).                                

Z prvního manželství měl 5 dětí: Efraim Jiří (1652 – 1689), Kašpar (1656 – 1697), Anna Markéta (1658 - ?), Juditu (1660 - ?) a Francina (1662 - ?). V druhém měl děti tři, ale žádné se nedožilo dospělého věku. Jeho potomci náleželi vždy k předním rodinám. Heřmanův rod záhy vymřel po meči, ale po ženské linii se táhne až do dneška. Díky úsilí občana Mšena dr. Miloslava Rechcígla bylo nalezeno třicet dva zákonodárců a senátorů USA, přímých potomků Augustina Heřmana.