Doba zkracování je za námi, dnes je doba pouštění

Zkracováním sukní, ženských účesů a koňských ocasů byla v Postřižinách ohlášena nová doba. Dnešní éru odstartoval Václav Havel puštěním vrahů. Já si pouštím hubu na špacír, abychom to zastavili a vrátili se raději k tomu krácení.

Po Havlovi ještě Klaus pustil zloděje, zatímco Zeman pustil jen Kajínka. Pustíme si televizi a budeme sledovat, jak se prezidentští kandidáti pustí do křížku. I voliči obou kandidátů se do sebe vzájemně pouštějí. Jsou jako puštění z řetězu. Vypuštěním voleb vypustíme džina z láhve. Pustí nám sem migranty, kteří tady zapustí kořeny a nebudou se domorodých žen ptát, zda mohou být připuštěni. Na puštění psů bude pozdě a olovo není z čeho pustit ani teď. Přitom sám si je žádný prezident k tělu nepustí a k tělu dcer taky ne. Z vlastního chlup prezident taky nepustí. Rozpustilé děvy jim nepustí k tělu ochranka. Neziskovky budou dál pouštět žilou státnímu rozpočtu a my si v rádiu místo muziky pustíme tak akorát ječení muezína.

Nepřipusťme změnu, která je k horšímu. Vraťme se raději ke krácení sukní a důchodového věku. Neziskovkám už nesmíme pustit ani korunu, jinak budou kráceny naše svobody, práva, platy, sociální podpory, důchody, pojistná plnění a úhrady za léky. A budeme rádi, když nás nezkrátí o hlavu.

Myslíte, že jen pouštím hrůzu? Nepusťte si do kalhot a raději toho nebezpečnějšího pusťme u voleb k vodě. Abychom si pak nemuseli pustit plyn, případně tuto zemi opustit.