Cynický škleb a divadlo pro občany

Čeští mopslíci se opět klaněli čínským komunistickým papalášům. Tentokrát ve výroční den vydání Washingtonské deklarace, pod níž jsou podepsáni Masaryk, Štefánik a Beneš.

Minulý týden jsme si mohli připomenout jedno nenápadné, ale pro naši zemi významné výročí. 18. října 1918 byla vydána tzv. Washingtonská deklarace. Dokument, který T.G. Masaryk předal tehdejšímu prezidentu USA, obsahuje Prohlášení nezávislosti československého národa. Jsou v něm definovány základní principy státu, který vznikl o deset dní později.

Zvláště v dnešní době stojí za to připomenout některé pasáže, jež vyjadřují hodnoty, na nichž Masaryk a další osobnosti před 98 lety zakládali demokratický stát. „Československý stát…zaručí úplnou svobodu svědomí, náboženství a vědy, literatury a umění, slova, tisku a práva shromažďovacího a petičního. Práva menšiny budou chráněna poměrným zastoupením…Demokracie porazila autokracii, věříme v demokracii, věříme ve svobodu a ve svobodu vždy větší a větší.“

Ironií dějinného běhu událostí je, že právě ve výroční den vydání tohoto – pro tradici naší demokracie – důležitého dokumentu ústavní činitelé České republiky vydali hodnotově zcela odlišné prohlášení. Tentokrát se jedná o text, v němž čeští politici potupně ujišťují čínské komunistické  papaláše o svém přátelství a náklonnosti a o tom, že k bezpráví, které páchají, budou mlčet. Hrbí se před totalitními vládci, jež hodnotami, za něž bojoval náš první prezident, pohrdají. Tragédií této země je, že Masarykův odkaz uboze směňují za zájem svých několika mecenášů a zbytku národa se snaží namluvit, že jde o národní zájem. Nejen, že se čest a svědomí neprodávají, ale i při pohledu na ekonomická data je evidentní, že se jedná o sprostou lež. Česká republika a její veřejnost v tomto obchodu nic nezískají. A tak nám nezbývá než ptát se, kdo vlastně v této zemi vládne. Jsou to čínské zájmy miliardáře Kellnera, v jehož letadle se před dvěma lety vracel prezident z čínských námluv? Jsou to zájmy neprůhledné čínské firmy CEFC, čínských komunisticko-oligarchických mocnářů a jejich rozvědných služeb? Jsou to zájmy finančníků z J&T?

Běda zemi, jejíž prezident dává přednost oligarchům před občany a který ostatní vydírá a zastrašuje. Pokud k takovému jednání budeme mlčet, zasloužíme si ho. Až se budou naši ústavní činitelé 28. října opět klanět u sochy T.G. Masaryka a ve svých proslovech odkazovat na tradice a počátky naší republiky, bude to jen cynický škleb a falešné divadlo. Bude to výsměch nám i Masarykovi. Nenechme si to líbit, vždyť hlasitě upozornit na to, že „král je nahý“, je naše nezadatelné právo. Nenechme si ho ukrást!