Superman je bisexuál, a co na to Rychlé šípy?

Tedy ne jako Superman ten, kterého ho většina zná, ale jeho syn, o němž jsem já neměl ani ponětí, že existuje. Aspoň v komiksu (a v seriálu a ve filmu snad taky někde byl).

U nás komiks nemá takovou tradici. Ale je dost možné, že byť je u nás ta vlastní tradice malá, tak na jeho úpravu taky dojde. O tom později. Teď americký hrdina.

Už je to tak, Superman, Clark Kent, měl s novinářkou Lois Lane dítě, a tvůrci komiksového seriálu se rozhodli, že dítě bude bisexuální.

Podle mého, se možná ještě rozhodovali, jestli by nemělo být ženou, bisex (což by mohlo být hezké), nebo že by se narodil jako černoch, protože by se ukázalo, že genetika z Kryptonu, domovské planety Supermana, je jiná než u nás, taková jako by se dneska řeklo "lepší" – případně jestli by neměl být dítětem Clarka a Lois adoptovaný migrant, jemuž by otec předal všechny své síly během magického rituálu.

(Musím se podělit o komentář čtenářů pod zveřejňující zprávou, kdy jeden pisatel napsal, že je to škoda, jak se to takhle mění, že měl toho kluka (Supermana) docela rád – a naprosto mě odstřelila odpověď někoho jiného, který napsal: Tak teď bude mít rád on Tebe, prdelko!)

A to vysvětlilo všechno.

Já jsem ani tak neřešil, že by Supermanův syn byl jako na obojí, já šel ještě dál – já jsem si položil otázku, zdali jako může někdo lásku, jako myslím fyzickou od někoho s nadlidskou silou a schopnostmi, vůbec jako člověk vydržet. Tak Lois Lane by mohla, na ní bylo vždycky vidět, že je to dračice, ale co chudák chlapec, který ponese osud Supermanovy lásky, a hlavně touhy.

Já si pamatuju jeden starý vtip.

Letí Superman nad městem a je strašně nadrženej. Ale strašně. Kouká a kouká a vidí, jak se na střeše mrakodrapu opaluje krásná nahá ženská na lehátku, nohy od sebe a je úplně mimo. Superman zastaví ve vzduchu, kouká na ni a říká si, tak tuhle bych chtěl – ale nemůžu, já jsem Superman, já nemůžu jen tak na někoho vlítnout. Jenže pak si uvědomí – no hele, ale já jsem Superman, já jí to můžu udělat tak rychle, že o tom ani nebude vědět. A než to domyslí, skočí na tu ženskou a během půl vteřiny je zase pryč.

"Co to bylo?" podiví se ženská nahlas.

A ten neviditelný muž, co na ní leží, odpoví:

"No to nevím, ale strašně mě pálí prdel!"

Takže uvidíme, jestli Spokojené státy půjdou až tak daleko, že by ukázaly, jak to v lásce se superhrdinou chodí, ale znám jedno odvětví pojmenované řekněme "kultura za pět set" (zasvěcení vědí), které už tenhle problém vyřešilo, a to docela dávno.

Měli jsme ve Vysočanech videopůjčovnu a mě jako malého až mladého chlapce zajímaly i jiné věci než novinky z běžné hollywoodské produkce. Zajímaly pouze koukáním, protože by mi to nepůjčili, ale i tak jsem se hodně poučil.

Už jenom ty názvy. Robin úd a Barbar onan. Nemocnice šukágo hope. Sněkurva a sedm prcalíků. A v poslední várce dokonce Pán Penisu, společenství penisu.

Vezměte na to jed, že i Superman se ukázal. Mám pocit, že v té chvíli mi skončilo dětství. Ten název – Síla kryptonitu – byl jen předehrou, protože na obálce videokazety bylo vidět, že nepřátelství mezi Supermanem a padouchem Lexem Luthorem umí být perné.

Teď se Superman ukázal znovu a jinak. A hlavně ukázal se tou formou, jakou svět teď rád kopíruje. My vždycky kopírujeme, co udělají Spokojené státy. Žádné Rusko, jak tady mnozí opakují – kdepak. Jsme v područí téhle strany a spolehněte se, že už v téhle chvíli nějaká hlavička přemýšlí, jak se Západu zalíbit, a proto hodlá genderově vyrovnat něco našeho. A že toho máme na výběr.

Křemílek a Vochomůrka, Pat a Mat, Bob a Bobek, Čtyřlístek (tam to bude jízda, tři na jednu), a v neposlední řadě Rychlé šípy.

U nich už jsou tak trochu kartičky rozdané. Mirek Dušín to na sebe vezme. A druhý nebude Jarka Metelka. Bude to Rychlonožka. Ukáže se, himbajs, že jeho veselost, až hravost, je spojena s jeho veselou a hravou náladou v libidu.

Tomuhle se ještě můžeme teď smát. Ale už jenom chvilku. Tohle je otázka času, kdy se tyhle změny u nás objeví s plnou silou – a možná ne jenom s plnou, ale přímo s fanatickou.

My v poslouchání jsme totiž vždycky fanatici a pak nekoukáme nalevo napravo.

PS: Nadávka z Rychlých šípů – plantážníci. Všude hned škrtat, je vidět spojitost s utrpením otroků. Foglara okamžitě označit za rasistu!