Politické debaty před volbami už nikdy nebudou politickými debatami. Tyhle debaty se změnily na něco, co šokováním připomíná spíš Výměnu manželek než seriózní diskuzi o politice.
Dokonce si říkám, jestli v tom není nějaký dramaturgický záměr, aby se divák se nenudil a sledovanost neklesla.
Nedávno jsem četl rozhovor s režisérkou Výměny manželek, a pokud se dokáže tvářit, že celý je pořad je vlastně skutečnou ukázkou rodinného života v současné české republice, věřím, že i politická debata je ukázkou, že je to tady vlastně všechno v pořádku.
Dostali jsme se tak daleko, že dneska pokud zazní spojení "Politická debata" – už se automaticky čeká zvyšovaní hlasu, hádky, překřikování, lhaní, agrese, kroucení hlavou, úsměvy (ve stylu, vy pane, vy jste pitomec), do toho nechápavé pohledy a výsměch.
Na to jsme si zvykli a nijak už nevzpomeneme, nebo možná to ani nebylo, že taková debata před volbami by měla být ze strany politika o tom, co jsem udělal, co jsem neudělal, co hodlám udělat, plus ten úsměv, ve stylu, ne nemám vás za pitomce.
Tohle se už nikdy nestane. Debata před volbami je show a ta se musí hýbat, jak už před lety zaznělo od dvojice Šimek Grossmann – raz dva tři, šou dva tři, vy lžete, šou dva tři, nelžu vám, raz dva tři... a tak dále.
Ale copak debata. Nepřekvapila. Zajímavější jsou komentáře lidí pod články o ní. To je radost si v nich číst.
Já si někdy představuju, co je to za lidi, kteří tam píšou některé komentáře. Jak vypadají, co dělají, jací jsou? Jestli venku mluví s lidmi, jestli mají koníčky, co tak různě dělají? Jelikož podle těch komentářů je úplně škoda, že nedělají do politiky.
A to mi věřte, já se jich na to i někdy zeptám. Jestli nepřemýšlí se svými znalostmi poměrů jít do politiky a změnit svět. Většinou mi odpoví, že to nemá význam. Ta menšina mi odpoví, že jsem debil, pomatenec, idiot, plus ještě nějaké sprosté výrazy (pravděpodobně si taky představili, co jsem zač).
Taky se ptám, do jaké míry vážnosti lze brát příspěvky hanící a nenávistné? Kde už je ta hranice, za níž by se mělo zasáhnout. Jak v mezích zákona, tak třeba i v mezích prosté morální zásadě.
Diskuze pod články má jednu nevýhodu – a je to nevýhoda pro samotného pisatele. Je to jeho vlastní anonymita. Někdo to považuje za výhodu, ale není, je to přesně naopak. Byť takový člověk napíše drsný komentář a má v tu chvíli narostlý ramena, že mu až není mezi nimi vidět hlava, stejně je to pořád jenom malý uslintaný troll.
Omlouvám se trollům, pokud neslintají, ale prý jo.
Na podobných diskuzí se bere za pravidlo jiné pravidlo, že stokrát opakovaná lež se stává pravdou. Víte, kdo to řekl? Byl to Adolf Hitler (nebo Joseph Goebbels, ale prašť jak uhoď). A toto pravidlo je v diskuzích dogmatem. Už se neřeší, co jak bylo doopravdy, protože je pravda jiná. Každý ví, že to bylo jinak, přestože před hodinou to taky bylo jinak – každý ví o druhém všechno a za další hodinu ještě víc.
Už se neřeší podstata diskuzí, to jest otázky, základ pravdy nebo její možnosti – už se řeší jenom ta diskuze.
A to je to, co se přeneslo i na televizní obrazovky. Nemám obavy nebo naděje, že by se v dalších řešily základní problémy, jak tady líp žít, jak žít dle toho kýčovitého klíče, abychom se měli všichni dobře. Takové věci už nezajímají. Bude se řešit, proč se to řeší a jak by se to mělo řešit a proč se to řeší, aby se to řešilo. To bude téma.
Ale nemusíme zoufat. Líp nám bude. Stačí si pak přečíst na takové debaty příspěvky dole a budeme vědět, jak na lepší zítřky.
Bohužel jenom vědět, a to nám musí stačit.
