Volby nerozhodnou televizní debaty, ale to, jak se politici chovali v minulém volebním období.

Minulé volební období? To si lidi nepamatují, to je dávno. Babiš moc dobře ví, proč říká, že jsme best in covid - mrtví na jaře už nikoho nezajímají. A že byl Babiš na podzim vystrašený a blekotal - to je jedno, to bylo loni. - - - - - Babiš zvládl televizní debatu na jedničku - ječel a choval se jako hulvát, tak, jak ho lidi chtějí mít. Prostě se choval lidsky pochopitelně, jemu jde o všechno, o svobodu, o Agrofert, proto se chová jako hovado a proto mu tečou nervy. Tohle lidi vidí a jsou spokojení, protože chtějí Babiše bojujícího, neboť Babiš bojující bude také zvedat důchody schodek neschodek, protože Babiš bojující je i Babiš smrtelný, a on potřebuje udržet moc a Agrofert ještě těch 5, 10, 15 let, a to je právě časová perspektiva jeho voličů-důchodců. A má-li Babiš mít jejich hlasy, je potřeba, aby bylo vše při starém, tj. že se budou zvedat důchody a že Babiš bude všude ječet, protože když ječí, tak to nevzdal a důchody budou. To spolu souvisí naprosto zřetelně, jako ukázat žrádlo Pavlovovu psu, budou sliny. A taková debata v televizi je ukázání žrádla, lidi vědí, že je vše při starém a důchodcovský svět je v tady pořádku. A právě takovéto debaty zajistí, že Babiš svých 30% dostane a s tím už svůj boj pro nejbližší 4 roky zase vybojuje. A kruh se uzavírá.

Včera večer na ČT24 novináři sami sebe pochválili, jak vše dělali během pandemie a dodnes správně, jak moc je občané sledovali. Znalci žurnalistiky ovšem už napsali, že česká média, a zvláště ta veřejnoprávní, klesla na samé dno marasmu: místo objektivního zpravodajství nám mladí redaktoři bez odbor. kvalifikace "vysvětlují" dění, abychom mu "správně" rozuměli. To samé se promítá do "politických debat" (pozná se, který redaktor ke které straně tíhne, nebere se v úvahu, že novinář by měl znát probíraná témata z více ověřené roviny, ale nestranně nechat diváka sledovat, kdo ze stran reaguje připraveněji). Do politiky se u nás bohužel nehrnou (a strany o to patrně ani nestojí) lidé mravnější a vzdělanější. Já bych ráda volila politic. subjekt, který oslovuje věrohodné odborníky ke spolupráci; nikoli kvůli členství ve straně, ale kvůli odbor. spolupráci v zázemí, aby se zkvalitnily zákony na základě koncepce, jež by obstála ve srovnání s nejúspěšnějšími evrop. zeměmi. Zatím takovou snahu mezi politiky nevidím, takže asi v den voleb zůstanu doma nebo půjdu na procházku.

Paní Bošková, Vy jste idealistka, tak jako většina lidí. Takže nerozumíte tomu, proč na kandidátkách nejsou takřka žádní andělé. Normálně ambiciózní člověk v západní společnosti má možnost tzv. dělat kariéru - v reálu jde o to, že se prostě socializuje jak v osobním životě, tak i tím způsobem, že si najde nějakou práci v nějakém oboru a tomu se věnuje. Každodenně, soustavně. To pak vede k tomu, že se jeho kvalifikace prohlubuje, on je produktivnější, a to je ve výsledku i finančně velmi úspěšné. Ano, má to i zpětnou vazbu - musíte na tom neustále pracovat dál a dál, nejde se zastavit. Tedy, vaše osobní vlastnosti (disciplína a úsilí) vás přivedou k úspěchu, čímž jste vlastně tak trochu i spoutaný - a takhle u nás funguje profesní svět. A teď byste tenhle model chtěla přesadit do politiky /tzn. vzít nejlepší kádry z výroby a nechat je řídit stát atd./. Jenomže, v politice nefunguje to, co v nepolitické kariéře. V politice je člověk zcela závislý na kredibilitě kolektivu a tato kredibilita je navíc každé 4 roky ověřována u skupiny emocionálních jedinců, kteří místo své "občanské povinnosti" půjdou raději na procházku. Tedy, zatímco v byznysu pilně pracujete a toto vás živí a posiluje do budoucna a vše pozice se tak upevňuje, v politice můžete pracovat jak chcete, ale zaručená náhoda nebo něčí procházkový rozmar vám to mnohaleté úsilí hodí do kanálu. Ano, člověk byl placen /dělal-li politiku z pozice placené veřejné funkce/, ale když šli jeho voliči na procházku nebo někam jinam, tak ty 4 roky jsou z hlediska kariérního a životního postupu zcela neproduktivní. A z toho plyne, že nikdo normální se politice věnovat nebude, ne proto, že by to byla špína /i byznys atd. dokáže být špína/, ale proto, že v politice absolutně není úměra mezi snahou a výsledkem. Těch náhodných vlivů je tam prostě moc. Politice se tedy mohou věnovat jen lidé, kteří nemají jinou volbu, nebo to mohou zkoušet lidé profesně neúspěšní, nebo s neukojenými ambicemi, anebo ti, kteří sledují svůj byznys.