Paníslečny

Ptají se mě čtenáři, jak pokračuje moje literární kariéra - já odpovídám, že jsem trpělivý (a přitom si koušu nehty a říkám si "Klid, klid, klid!"). Horory vystřídala sociální témata a tahle básnička je o tom, co mi zrovna zraje.

Je to pravda neznámá,

a přesto věčná

Že když se žena rozvede

Stane se z ní paníslečna

+

Tyhle ženy rozkvetou

A skončí jejich frustrace

Stanou se znovu krásnými

A je s nimi navíc legrace

+

Jako by právě omládly

A víly v sobě objevily

Pořád by jen tancovaly

Místo aby se hartusily

+

Však každý začátek, má i konec

Světe div se, i empirisme

Není proto žádný div

Že i víno v číši brzy zkysne

+

Víly si užívají

V tanci se otáčí se otáčí

Často se ale kola zadřou

I když bezchybně se protáčí

+

Jsou to misky na vahách

A Ony řeší tu otázkou věcnou

Mnohá totiž chce být obojím

Vdanou paní, a s ní i paníslečnou

+