Nedělní ne-Dlouhá chvilka poezie (a obrázky)

Není žádná novina, že tenhle článek nemá Covida, a nemá ani Babiše, to počkejte si na příště. Zadejte alespoň ještě... už můžu.

POSLEDNÍ ŘÍJNOVÝ DEN

+

Zkřivený škleb

stočený do úsměvu

Skřípání zubů

se mění do nápěvu

Toliko odporné

hřbitovní písně

Jen počkej

Tvůj strach pozná

veliké tísně

+

Ve tmě se třepotají

plameny svíce

Mrtvoly zírají

do světla bdíce

Tak nějak tuší,

že přišel jejich čas

Živým poslat 

krátký vzkaz

+

Už jsme tady,

už jsme tu

Strach ti přeleze

po hřbetu

+

Jsi-li sám,

budeš se bát

Je-li vás víc,

budete řvát

+

Řvát do světa

na moji koledu

dejte si pozor

něco vám provedu

VELBLOUD

+

Odplivl si v poušti velbloud

V tlamě výraz nevěřící

Musel se k písku

trochu sehnout

Našel tam předmět

malý a zářící

+

Je tak malý titěrný

Prostě jedno malé nic

Velbloud má však

důvod záměrný

S předmětem

pohrát si víc

+

Než se bude

muset rozejít

Snad kdyby

si k nohy lehly

Mohl by se

tam nějak vejít

A protáhnout se

uchem jehly

Z NEBE ANDĚLE

+

Ptala ses mě,

možná nechtěně

Jestli věřím

na z nebe Anděle

A taky,

a je to trochu zpátky

Zdali věřím na zázraky

+

Pohledem si tě vážně měřím

A chci Ti říct,

že na ně věřím

A když bych podíval se do mraků

Uviděl bych možná plno zázraků

+

Ale jak se mám dívat do Nebe

Když víš,

že mám oči jen pro Tebe

A vidím Tebe,

a Ty jsi má naděje

Ty jsi místem

pro všechny mé Anděle