Co chtějí lidi ve svým životě? Mít se dobře. O nic jiného jim nejde. Nějaké ideály vyššího poznání, jako třeba svoboda, to chce jenom hrstka lidí.
Takže o co tady a teď před volbami a ve volbách jde? Je to zvláštní, ale jako by se k potřebě "mít se dobře" poprvé i přilíply ideály. A to naše země už hodně dlouho nezažila. Podle mého naposledy po druhé válce.
Jelikož na něco takového nejsme zvyklí, skončí to patem.
Co vyvolalo ten pocit mít ideál? Inu pan Babiš. Protože všimněte si, a dobře si toho všimněte, zatímco u ostatních stran se povětšinou říká, že ODS udělala tohle a Piráti chtějí tohle, Komunisti škemrají tady – jen u ANO je to jiné.
Kolikrát jste slyšeli, nebo jak často, že by za něco mohlo ANO? Kdepak. Mockrát ne. Vždycky za to mohl Babiš.
Buď je to tedy strana jednoho člověka, nebo se během její vlády žije dobře.
Udělal jsem si průzkum, jestli se já mám špatně. O tom by měli být volby. Kdo se jak má a jestli se může mít jinak?
Je zvláštní, že na poměry si až tak tolik lidí nestěžuje. Práce je (kdo chce makat), peníze jsou (kdo je chce vydělávat), korupce a lenost úředníků na přijatelné úrovni všedních dnů. Hlady netrpíme, důchodci jsou relativně v klidu.
Víte, jak skutečně poznáte, že tomu tak je? Protože mnozí nadávají ne na poměry, ale na Babiše.
Babiš, Babiš, Babiš, Babiš kam se jenom podíváš. Může za to všechno. Čekáš autem na červenou – Babiš. Nejede vlak – Babiš. Nemají tvoje pivo – Babiš.
Nikdo neřekne – může za to politický směr vedení země.
Skoro se zdá, že Babiše nikdo nikdy neměl rád a je až s podivem, jak to že se dostal tak vysoko. A v tom to je. Byla doba, kdy byl oblíbeným, akorát my jsme Češi a tak hodně rádi zapomínáme.
Proti Babišovi se začaly hlasy množit ve chvíli, kdy přesunoval peníze. Včerejšek v médiích ukázal, že tak skutečně dělal. Ano, dělal. A víte proč? Protože mohl. Skutečně zákon tyhle cesty povoluje, a pokud je můžete využít, tak je prostě využijete. Nevyužije je jenom člověk chudý, protože je nemá. Chudý nemá peníze, chudý má ideály.
Hodně do minulosti byste museli, abyste zjistili, kdo tyhle právní finanční kličky vymyslel a kdo na ně z vysokého místa kývnul. Netvrdím, že ten člověk sám ze svého úřadu o to přímo loboval, neboť sám měl velký majetek, říkám jenom, že na to třeba kývnul.
Žijeme v zemi, kde soused ví víc než Bůh, a taky v zemi, kde chce většina být víc než soused. Není tu vůbec těžké člověka vinit a špinit, vláčet bahnem, protože dav je anonymní a tváře vepředu mají často obličej sklopené.
Pamatuju na dva důchodce, kteří proti Babišovi před lety vedli plamenné řeči a já jsem se jich zeptal, proč to dělají, když před tím říkali, jak se měli špatně, a teď jim přidal na důchodě?
"Von se nelíbí lidem!" odpověděl jeden z nich. "Je to zloděj!"
Tak jsem si udělal takový tři základní body:
STB?
Ano byl tam. Stejně jako mnozí jiní, kteří jsou rádi, že se o nich nemluví a pořád se vyhřívají třeba ve vaší mediální přízni. Tleskáte jim, smějete, jste tak rádi, že je máte. A že by byl tenhle a tenhle spolupracovník? Ale jděte, Blažková, tomu nerozumíte, tohle jsou hodní lidi, to není Babiš.
Jak už jsem napsal jinde, napadnutí člověka za spolupráci s STB je irelevantní, protože nikdy spolučinnost nebyla postavena na roveň trestnému činu. Nikdy. Opakuji, nikdy. To si komunisté po revoluci zařídili rychle, kdyby se náhodou děly procesy jako v padesátých letech minulého století. Po revoluci se měla udělat tečka, ale neudělala. A měli ji udělat ti, které ještě dneska mnozí velebíte jako zachránce nebo obroditele národa.
Lidi, co o tom hodně křičí, se ještě někdy ohlížejí, jestli za nimi netáhne stín minulosti, který by na ně sáhnul a ukázal lidem okolo, že tenhle tatínek, dědeček, maminka babička donášela a ničila životy desítkám lidí. Ale přeci nemůže to být tak strašné jako u Babiše, protože oni to tak daleko nedotáhli, a proto je vidět, že mají svědomí čisté.
Krade?
Lidi tomu budou říkat vždycky všelijak. Nejvíc tak, jak se jim to zrovna hodí, a jak jsme si řekli, pokud zákon něco dovolí, lidi to udělají. Zase zopakuju slova amerického právníka stará dvacet let:
Ve vaší zemi máte zákon, který ukazuje jako trestný čin, když někomu vezmete z levé kapsy peněženku levou rukou – není však to už zločin, když ji vezmete pravou. U nás máme zákon, že je trestný čin vzít někomu peněženku.
Měl možnost, udělal to. Zase srovnání s USA – tam někdo vydělá peníze a najdou se tací, že úspěšného muže či ženu poplácají po zádech a skutečně mu úspěch přejí (i když závist tam bude asi taky). Tady vyděláte prachy a první, co slyšíte, kde to ten člověk ukradl? A to se tak už o tom kradení dostalo hluboko, že informace o úspěchu v téhle zemi nemá vůbec význam, a co je horší, nemá ani význam motivační.
V téhle zemi se totiž za úspěch stydíte a zodpovídáte lidu – jako kdysi hodně dávno – a lid sám rozhodne, jestli si ho zasloužíte, nebo ne.
Vrah?
To je karta pro opozici. Na tu čekali jako na smilování. Tolik mrtvých po covidu a krev z nich na rukou má jen jeden jediný člověk.
Nezdá se vám to až moc romantické a brutální zároveň?
Víte, kdo může za všechny ty oběti? Ne politika. Lidi. Obyčejní lidi kolem vás.
Já jsem tramvaják, to víte. Žádný Home office (taky jak, že jo?), dostal jsem tramvaj a od začátku pandemie ještě v předjaří minulého roku jezdil městem. Viděl jsem dost, abych pochopil, že lidi na nařízení kašlou, a proto na nás nemoc zaútočila s takovou silou, jak nakonec udeřila.
Občané ukázali, že mají svoji svobodu, že jim nikdo nic nařizovat nebude, oni vědí všechno – a víte proč jsou takoví? Protože jsme kdysi vyhráli Nagano. Nám nikdo nic nařizovat nebude. My víme všechno nejlíp, a když si to nemyslíš, rozbiju ti hubu.
Opozice do teď mele dokola, jak by všechno zvládla líp. Nezvládla. To vím. Protože to se dalo zvládnout jenom jedním způsobem, a to tvrdými postihy, takže finančními, za porušování příkazů o ochraně zdraví.
A sami mi teď řekněte, kdyby se tak stalo – kdo první se proti tomu ozve? No opozice.
Jak si dovolujete trestat v tak závažných dobách někoho, kdo něco poruší? Vždyť nebude mít peníze, vždyť pořádně nevydělává, to narušuje celý sociální systém – jako bych je slyšel, třeba pána s brýlemi nebo s dlouhými vlasy.
Být v opozici je totiž ten nejlepší flek v téhle zemi.
Taky když jste v opozici můžete při prvním rozvolnění udělat hned mejdan na Karlově mostě – a to jenom proto, abyste při další vlně pandemie na něj hnedka zapomněli a měli dost místa na kritiku, že rozvolnění přišlo moc brzy.
(Do toho jsem se opravdu zamiloval, jak si to už nikdo nepamatuje.)
No a co si budeme povídat, že jsme vyhráli Nagano, jsme dokázali při očkování. Každý druhý jak tu v téhle zemi stojí, ví, že je to podvod. Je o tom přesvědčený stejně jako že Země je kulatá a někteří i tak, že Bůh stvořil zelenou trávu. Nepotřebujete důkazy, ale víte to. A když vám někdo poví opak, dostanete deset dvacet důvodů, proč jste vůl. (Já jich nasbíral tak třináct.)
Dokonce jsem se na sociální síti zapojil do debaty, kde všichni medici a virologové (všichni vyhráli Nagano), řešili složení vakcíny. Já ji popsal, a to nevím, o čem jsem vůbec psal – a přestože jsem tam přímo popsal, že jde o vtip, našli se tací, co tomu věřili.
Takže asi tak o tom, kdo je viníkem a komu patří kříže na náměstí.
Budete si myslet, že já podle toho, co jsme napsal, jsem příznivcem Andreje Babiše, ale není to pravda. Já jsem od svých dvaceti Sociální demokrat a nestačím se divit, kam se tahle strana dostala a co dokázala v sobě vytvořit a pustit do světa.
Spíš bych napsal, že jsem příznivcem toho, aby lidi nepropadali iluzi, která je jim ze všech stran předkládána, protože jak jste si už všimli, tyhle volby nejsou o tom, že by strany předložily svoje programy a cesty do budoucna, které by se vám mohly líbit – volby jsou s jediným sloganem "Ne abyste, vy holoto, volili Babiše!"
Žádný jiný slogan jsem ještě neviděl, a když se dívám do programů stran, chápu, proč jsem nikdy nepsal sci-fi. Taky chápu, proč se daly mnohé dohromady. (A přitom se pak mohly spojit po volbách, ale udělaly to před nimi). Je to jenom spojenectví uštvat jednoho člověka.
Jak říkám, jednoho člověka.
Ne stranu.
Jo, a kdysi jsme vyhráli Nagano.
