Ještě že máme Babiše, alespoň je do koho kopat

Sleduju tu přestřelku, která se vede v Poslanecké sněmovně, a po pravdě vám řeknu, myslím si to samé, co většina poslanců ze stran budoucí vlády – a to že se na něco přišlo moc brzo.

Taky si myslím, že většina občanů v téhle zemi ví, nebo alespoň tuší, že do politiky se nedostanete jenom tak, a čím ta politika je vyšší, tím to víc není jenom tak, abyste tam byli – a proto za Vámi bude někdo, a opět v té rovnici čím výš tím větší, kdo Vás do té politiky dostane a pak za to bude něco očekávat.

Neznámá v rovnici je pokaždé to "Něco" – za co tam jste a co se od vás očekává.

Právě to "Něco" nesmí zjistit lidi venku.

Většinou to tak chodí, že jedno "Něco" v rovnici se vždycky na veřejnost provalí. Pak přichází to dlouhé sledování, chcete-li počítání, aby se zjistilo, co je to druhé "Něco".

Přijde se na to, časem. Někdy za takovou dobu, že je to už jedno. Ale přijde se na to.

Potom z toho máte už příběh – třeba že někdo něco dostal pro svoji cestu ke hvězdám, pak se stal ministrem, poklidil věci na důležitém ministerstvu, uklidil tam lidi, no a tak dál.

Příznivci a voliči stran, kde se tohle ukáže, jsou většinou rozladění, někteří smutní, ale jsou zase stále Češi a ti chybu neuznávají, tak řeknou, že to tak chodí a že se to dalo čekat a že plusy převažují nad mínusy a vlastně že se všichni máme dobře.

O těch plusových bodech příznivci a voliči mluví většinou ve chvíli, kdy dotyčný člověk či strana má již ve vládnutí něco za sebou. Problém nastává, když strana je ve vládě, která je teprve na začátku vládnoucího období, a ještě třeba nemá ani důvěru a o plusech se hovořit nedá.

Naštěstí pro ně je tady možnost, že mají někoho, na koho se dá ukázat, že to dělal taky. Češi mají rádi, pokud jim teče do bot, že mohou ukázat, jak někdo jiný dělá či dělal stejnou chybu, nebo dokonce jí dělá či dělal větší – prostě a jednoduše neříct, že jste z toho a toho zklamaní, protože říct, že jste zklamaní v téhle zemi znamená, že Vás hned někdo jiný má za blbce. To je tady mezi námi takové automatické.

Jelikož za blbce nikdo nechce být, ukazuje se na druhé a říká se o jejich chybách a za blbce jsou zase jejich příznivci.

Teď jinak:

Začíná to být hned na začátku slušný mazec. Jedna nám tady hned z okraje chytla megalomanské myšlení o spáse světa a volá do Evropy, jak kde kdo má volit –  na slušného člověka zase rupne, že zase tak slušný není, a navíc má rád ženy natolik, že je dotuje – u jiného se zjistí, že dostal to a to, a to má smlouvu s někým, kdo má to dostávání trestat – plus to, že jednám s DP, jestli bych si mohl na půl roku odskočit z kolejí, ale přitom by mě pořád platili.

Ještě že je tady ten Babiš. Přátele moji, necítíte tu radost, že ho máte? Kolikrát jste si už za poslední hodiny řekli, že on dělal tohle taky a že ta současná situace u jiných, kteří jsou stejní, je tedy úplně v pořádku, nebo není tak strašná.

Berte na vědomí, že tohle je začátek. Bude toho víc. Mnohem víc.

Není to tak dávno, kdy jsem v článcích prorokoval, co bude v téhle zemi následovat. Někteří se mi smáli, jeden dokonce napsal, že jsem "Sybila hadr" (napsal to bohužel takhle). Pravda je taková, že se odvíjí, i to špatné, od toho, že je těch stran ve Vládě hodně. Tohle bude kámen úrazu.

Ale buďte klidní. Máte Babiše. Vždycky když bude nejhůř, hoďte to na něj. A nebudete se cítit jako blbci.

Nakonec to skončí takhle, a berte to taky trochu jako proroctví, které jsem už na svět dal.

https://hewlit.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=777189

A víte proč?

No protože "Sybila hadr".