Duhová gay tramvaj a my v ní

Tak už máme tramvaj s duhovými vlaječkami. Dneska ráno jsem se o ní dozvěděl ze stránek Dopravního podniku. Zatím je jedna, ale nebojte, počet se lety zvýší (nebo volbami).

Tramvaj jezdí na lince 17 a má po stranách takové ty malé vlaječky na držácích. Na tom je vidět, kam se točí svět. Před lety, když byla olympiáda, jsme vozili olympijské vlajky sponzorované Prazdrojem, a tak fandili našim sportovcům. Letos holt už fandíme někomu jinému. Sport, a hlavně pivo už asi nejsou tak důležité.

Přirozeně se pod zprávou DP objevila dlouhá řada komentářů, protože tohle téma bude vždycky vzbuzovat emoce. Já napsal, cituji:

Jsem zvědavý, zdali magistrát (protože tohle je šaškárna Pirátů nikoli DP a Bartoš se už nemůže dočkat, až bude polonahý skotačit v průvodu) 27. ledna vyzdobí tramvaj židovskou hvězdou - asi ne, protože ani neví bez kouknutí do božské Wiki, co se 27. ledna připomíná. Tohle je vlezdoprdelismus nejhoršího kalibru a je zvláštní, že proti němu jsou i mí gay přátelé.

Můj komentář patřil k těm méně ostrým, přirozeně tam najdete i jiné, mnohem ráznější, neboť tenhle týden, nebo jak to dlouho bude, opět bude vzbuzovat emoce a samozřejmě otázku, o co vlastně jde?

Já si myslím, že tolerantnější v naší zemi už být nemůžeme. (Dobře, zákon o manželství případně adopci by se mohl ještě změnit, to je pravda. Kdo chce kam, pomozme mu tam.) Hromadné popravy homosexuálů nekonáme, nepořádáme na ně hony. Když je někdo homosexuál, nepliveme na něj, neponižujeme ho (tedy mluvím o sobě). Není diskriminovaný. Tak o co tedy jde?

Pokud chce skupina poukázat na porušování práv v jiných zemí, nebo na to že někde žádná práva nemají, beru – ale to moc nevidím. Já zatím vidím pochody, kde mimo jiné v alegorických vozech vidím, že bych měl brát za normální, že se lidé převlékají za psy (tzv. Dogplay, který spíš patří do soukromí, a ne na ulici) a takto si hrají a tvrdí, že nemají práva.

Ano, to jsem poukázal na extrém, ale je téhle skupiny součásti, tudíž je tou skupinou tolerován, nebo to je horší, skupina k sobě bere úplně všechno a nijak se nezajímá o dopad.

Zpravidla pokud nějaká skupina ukazuje stále dokola, že si zaslouží víc a víc, a huláká, že to víc a víc pořád nemá, trošku to už zavání tím pánem s knírkem a pravačkou nahoře.

Pokud si říkáte, jestli mi už nepřeskočilo, tak ne. Protože já už opravdu nevím, ale opravdu nevím, jak víc tolerantní (i když to slovo nemám rád, protože já nejsem tolerantní, já se chovám jenom normálně) mám být. A jak to víc nevím nebo neumím, to slovo TOLERANCE do mě ONI pořád sunou, cpou ho do mě, vycpávají mi s ním hubu jako kdysi Drákulovi hubu česnekem, aby už dal pokoj – pořád, pořád, pořád.

A dělají to jenom proto, aby mi už jednou ruply nervy a já je poslal do prdele. A na to oni čekají.

HA – zařvou a ukážou na mě prstem. Tady ho máme, nácka, rasistu. Vidíte, vidíte, nemá nás rád. Není TOLERANTNÍ – připravte oprátku.

Já tedy pořád doufám, že jde jenom o akci, kde se mladí vyblbnou a pak vožerou, případně mi zase ohnou zrcátko jako před lety – a nic víc za průvody (pokud to nejsou demonstrace) není. Pokud ano, já bych konečně chtěl od někoho vědět co? Proboha, co ještě?