V dnešní době velkých starostí není marné tyhle velké starosti vyměnit za jiné, menší, podružné, a vyčistit si tak hlavu a chvíli ji lámat jiným směrem. Hlava tak neztratí rovnováhu. Když je pořád na jednu stranu, snadněji blbne.
Co si budeme povídat, jako společnost děláme pro skupiny menšin mnohé – vesměs to pozitivní. Někdo to bere jako ústupek, jiný zase jako vyrovnání se standardu. Je jen na Vás, kam patříte. Mluvím teď o menšině s jinou orientací, než je orientace heterosexuální. Už dříve jsme měli různé kluby, v jednom z nich jsem se kdysi před mnoha lety ocitl i já, byť nejsem homosexuál, a hrál pro kamaráda nového milence, aby se ten starý naštval (pak se usmířili), už dříve se mluvilo o toleranci a vyrovnání se většině, pak přišly uzákoněné partnerské svazky a nyní se rokuje o dalších krocích, kterým je třeba možnost adopce potomka párem stejného pohlaví.
A jedeme dál. Někomu se to může zdát jako nevkusné, nebo spíš nepřirozené, mění se i kultura, nebo řekněme její vnitřní formy. Mluvím teď o pohádkách. Holanďani již před dvěma lety vypustili do světa pohádku, v níž se princ zamiloval do prince, a právem tak vzbudili po světě ohlas. Ne vždy pozitivní. Ostatně já pohádku nečetl, takže nevím, jak to s tím princem bylo, jestli třeba náhodou k volbě nedošlo až po seznámení se se všemi princeznami, podle hesla: Lepší nežli dívčí záda, holý zadek kamaráda. První vlaštovka již však byla na světě. Ale byla sama a brzy chcípla.
Každý, kdo je na pohádky, na velké pohádky, ví, že trend již po desetiletí určuje firma Disney, ten Disney, který je od Holandska až za mořem. A léta nic. Sice byl takový malý humbuk s rádoby homosexuálem ve filmu Kráska a zvíře, ale šlo spíše o reklamu nežli o skutečný krok do neznáma.
Hodně se změnilo po filmu Frozen – Ledové království. Jen pro přesnost. Dvě ségry, jedna umí čarovat, hodně sněhu, legrační sněhulák, hitovka Let It Go, bla bla bla a všechno to dohromady vydělalo přes miliardu dolarů.
Nejsem jediný, jak jsem pochopil z diskuzí, kdo si všiml, že královna Elsa vykazuje znaky, které jako by se přímo nehodily na model typické princezny a poté královny. Kdo to viděl, musel si všimnout, jak se třeba koukala po všech těch chlapech kolem. Pravda, je to královna, ale ten pohled nebyl o tom vůdci, jako spíš o tom pohrdání. A k ségře taky nebyla kdovíjak chladná. Ne že by se schylovalo k incestu, to by Disney překvapil i mě, ale jak jí odrazovala od těch chlapů (byť dramaturgicky v dobrém kvůli ukvapeným závěrům ohledně partnerství), a Kristoffa nakonec vzala na milost, ačkoli taky z něj radostí šipky do sněhu neskákala.
A ještě považte ta písnička: "Ráda sněhuláky stavíš". Jako by autoři jasně něco naznačovali. Kdysi něco dělala, a už se jí nechce. Asi pochopila, jak špatné to pro ni je a jak se jí to už nelíbí. Zaměňte slovo sněhulák za jiné, a máte jasno. Ona už stavět nechce.
(O písničce Let It Go netřeba mluvit, kdo slyšel původní text, má jasno.)
Jak jsem podotkl v úvodu, rád si čistím hlavu od starostí starostmi jinými, a jak jsem vyrozuměl nejsem zdaleka sám. A jak se najednou najde víc lidí s jinými starostmi, snadno se objeví i něco dalšího – ano, petice.
Na petice je vždycky správný čas. Podívejte se dneska kolem sebe, kolik se jich vyrojilo společně s předvolebními sliby a balónky. Takže slovo dalo po světě slovo a je tu i ta naše. Já vás na ni odkazovat nebudu, to není smyslem tohoto blogu, ale už jsem ji podepsal. Jsem citlivka – zatímco něco je mi jedno, když si však představím chudinku animovanou Elsu, samu samotinkou, jak sedí na trůně, chladné ruce v klíně, který bude taky brzo chladný, derou se mi do očí slzy.
Navíc jsem navrhl, aby se nová přítelkyně jmenovala třeba princezna Kristýna. Kristýna a Elsa – Elsa a Kristýna, to je mazlivý už na vyslovení.
No uvidíme. Start se zatím se povedl a tvůrci na příští rok ohlásili pokračovaní pohádkového hitu. Jestli dají na petici se tak ukáže až časem. Ale sami víte, jak to s peticemi chodí.
PS: Než si začnete myslet, že jsem úplně zešílel, podívejte se na po titulkovou scénu Ledového království. Sněžný obr, Elsy sluha, tam v jednoduchém gestu změní svoji identitu. Disney jako by právě kousl do jablka s názvem transsexualita. Je otázkou, zdali to jablko před tím nepatřilo Sněhurce.
