Maminka, tatínek a jejich tři děti se vydávají na tradiční vánoční návštěvu prarodičů. Zdá se, že letos si nepředají dárky a nestráví příjemný den jako vždy, tentokrát bude vše trochu jinak.
Divadelní hra americké autorky Pauly Vogel, kterou si vybrali jako předvánoční titul v pražské Komorní činohře, sice voní cukrovím, vánoční náladou a koledami, ale nic není takové, jaké se na první pohled zdá. Dlouhá vánoční cesta domů otevírá staré i nové rodinné rány, vytahuje kostlivce ze skříní a nutí členy titulní rodiny vypořádat se s novou situací.
Paula Vogel napsala hru stylem velmi podobnou společenským románům Michaela Cunninghama, mistra tohoto žánru. Bere diváky na divokou jízdu nejen zimní krajinou, ale především vlastním životem.
Inscenace Dlouhá vánoční cesta domů v podání herců Komorní činohry dokonale zapadá do opravdu nevelkého prostoru divadla Troníček. Herci si skvěle pohrávají se svými postavami, ale také s divákem, jenž nemá šanci v návalu událostí ani nadechnout.
Zdeněk Velen jako otec a Ivana Machalová jako matka jsou zároveň citlivými vypravěči a výbornými přenašeči děje. Herci, ztvárňující děti Kláru (Kristýna Hlaváčková), Rebeku (Diana Šoltýsová) a Štěpána (Jiří Böhm), skvěle ovládli němou loutkohru, přičemž nezapomínají vyjadřovat za své loutky i přesné emoce, aby ve druhé části naplno ukázali své herecké umění.
Lukáš Král se zhostil své role kazatele (ale i všech ostatních) s vervou a jemným humorem. Hra je doplněna a umně prolnuta živým klavírním doprovodem samotného autora hudby Zdeňka Dočekala.
Dlouhá vánoční cesta domů v režii Jiřího Bábka vás zřejmě úplně nenavnadí na sváteční čas, ani si nezapamatujete upravenou verzi známé koledy. Myslím ale, že si domů odnesete uhrančivý pocit, že jsou v životě důležitější věci než přecpané břicho a drahé dárky. Někdy je totiž nejdůležitější sounáležitost a láska, která má moc vyléčit i leckterý neduh nejedné rodiny.
(foto Anna Fixová)
