Barvité vyprávění o jedné neobyčejné rodině, cirkusu, hroších, lásce a naději, která hory i všechna hoře přenáší. Annette Bjergfeldtová rozeznívá vášnivé vyznání lásky ve své prvotině Kodaňská Píseň písní.
Esther má dvojče Olgu a křehkou starší sestru Filipu. Její maminka bývala letuška, tatínek je vášnivý holubář. Babička ráda sází na psí dostihy a zamlada bývala královnou cirkusu svého otce. Esther má ráda všechny barvy světa a tvrdí, že úplně všechno na světě má svou barvu. A stejná Esther se rozhodla vyprávět příběh své neobyčejné rodiny.
Když si Estheřin dědeček přivezl v roce 1921 babičku Varinku z Petrohradu, jeho největším snem bylo, aby nový dům na Palermské ulici ožil láskou, kupou dětí, operou a bohémským duchem. Chtěl žít a milovat stejně opojně jako v Šalomounově Písni písní. Jenže milovaná Varinka to viděla trochu jinak. Hannibal svou touhu nevzdal a vložil veškeré naděje do jediné dcery Evy. Ta jeho vroucná slova vyslyšela, vdala se za krotitele holubů a přivedla na svět tři malé zázraky. To byl však jen začátek dobrodružné životní horské dráhy, kterou prožili hrdinové rodinné ságy Kodaňská Píseň písní.
Některé literární debuty nastavují laťku velmi vysoko a čtenář se pak skoro bojí o jejich autory… jak se po tak neuvěřitelném díle popasují s další knihou?! Stejně je to i s románem Kodaňská Píseň písní. Autorka Annette Bjergfeldtová stvořila román, přímo překypující láskou, sounáležitostí, vášní, ale také správnou špetkou bláznovství a kouzla. Její postavy přímo vyskakují z děje, živě je vidíte před sebou, máte pocit, že když zavřete knihu, musí před vámi stát ona rodina s hrochem. Jako při ohňostroji (za kterého se Esther a Olga narodily) na vás vyskakují fantastické obrazy, do nichž se s chutí propadáte. Hlavní hrdinka vypráví o překot, málem ji nestíháte ani sledovat. Občas jako by jí to samotné došlo, zpomalí a vrátí se k původnímu příběhu, aby se za chvíli opět rozjela na plné obrátky. Zábavné jsou rovněž pasáže ponechané v ruštině, které vyprávění dodávají na autenticitě.
Kodaňská Píseň písní vám bude ještě chvilku rezonovat v hlavě, jistě se zamyslíte nad tím, že je třeba pohlížet i na vlastní život s nadějí, a tak nějak mírumilovněji. A možná se stane jednou z těch knih, k nimž se budete pravidelně vracet. Tenhle román je zkrátka jako výborný hrnek kakaa se skořicí za chladného podzimního podvečera.
