Poslanecká sněmovna schválila daň pro bohaté. Mám obavy, že jsme nastoupili cestu zpět do února 1948. Zavedeme daně, DPH, spotřební daně, daň dědickou, daň z nemovitosti, silniční daň, ekologickou daň, poté progresivní daň následně daň pro bohaté, pak přejdeme ke znárodnění a skončíme konfiskací majetku. To vše pod prapory solidarity, sociálního státu a rozpočtové odpovědnosti.
Byl jsem opravdu zvědav, s jakými argumenty přijdou zastánci daně pro bohaté a kdo a v jaké výši určí hranici bohatství. Bohatý je prý člověk s příjmem 4.000 EUR, promiňte 100.000 Kč to vypadá lépe, až teď mám tedy představu kolik žije na západě bohatých lidí. Ovšem argument, že bohatý člověk ke svému bohatství přišel také díky náhodě a štěstí a měl by se podělit se společností, mi nějak nejde na rozum.
Pojďme se tedy společně podívat na příklady komu a jak náhoda a štěstí dopomohla k „bohatství“
pilot dopravního letadla – díky náhodě si mohl zaplatit kurz v ceně okolo tři čtvrtě milionu korun, aby se mohl stát pilotem dopravního letadla, a má to štěstí, že je odpovědný za životy a zdraví více než dvou stovek svých pasažérů.
špičkový lékař – náhodou vystudoval a stal se kapacitou ve svém oboru, a má to štěstí, že může do konce života pracovat ve dne i v noci vzdělávat sebe i ostatní a je odpovědný za život člověka, kterého léčí.
manažer společnosti – náhodu se stal ve výběrovém řízení manažerem odpovědným za řízení společnosti a má to štěstí, že svými kroky vytváří či ohrožuje vznik nových či stávajících pracovních míst.
vrcholový sportovec – náhodou se stal Jaromír Jágr nejlepším hokejistou planety, díky štěstí i dnes ve čtyřiceti letech trénuje více než jeho spoluhráči a je jim inspirací.
Všichni tito lidé, budou mít tedy novou daňovou povinnost nad rámec té, kterou mají již teď. A to 7% z částky nad zmiňovaných 100tis. Také proto, že pro své bohatství využili náhodu a štěstí. Tato platba by byla v pořádku, pokud by opravdu svého bohatství nabyli díky štěstí a náhodě a zejména, pokud by byl stát majitelem štěstí a náhody. Poté by byl oprávněn za jejich použití účtovat poplatek. Jen mě napadá, kolik by naúčtoval lidem, kteří měli štěstí v lásce či náhodou přežili automobilovou nehodu nebo dokonce se štěstím vyhráli svůj boj s rakovinou.
Lidé se rodí jako svobodní a mají právo se rozhodnout, zda chtějí pracovat či nechtějí nebo snad chtějí pracovat více než ostatní. Nikdo nemá právo je selektovat do skupin, ve kterých budou mít odlišné povinnosti a budou za své rozhodnutí jinou skupinou diskriminováni.
Pokud by někdo nalezl podobnost s pohádkou Nesmrtelná teta, ve které vystupuje rozum, štěstí a závist, pak není tato podobnost čistě náhodná.
