Je to pouze o nás, nebo za to mohou i naši neschopní politici? Státních svátků máme poměrně dost. Na co to ukazuje?
Že jsme národem, který se se svým státem identifikuje, že jsme společností, která se hlásí ke své historii a ke svému státu. Je to však opravdu tak? Nebo si to jen namlouváme a ve skutečnosti máme státní svátky za pouhé dny volna, které rádi trávíme v nákupních centrech? Možná si to jen špatně vykládám. Pravdou však je, že když se zeptáte lidí kolem sebe, mnozí vlastně ani neví, co konkrétně v dané státní svátky slavíme. Vědí, že je volno, ale co slavíme např. 28.9., 28.10. nebo 1.1., vůbec netuší. Takže jak na tom vlastně jsme? Nelžeme si sami do kapsy? A co samotný stát? Když je to STÁTNÍ svátek, tak by měl přece slavit STÁT. A jak ten náš stát vlastně slaví? Tím, že někde nějaký politik položí věnec nebo pronese plamenný projev, který vytáhl ze šuplíku z minulého roku, oprášil ho a pouze poupravil pár vět? Ne, opravdová oslava státního svátku vypadá jinak. Mnozí naši politici říkají, že Česká republika patří na Západ, dokonce to někteří píší i na předvolební billboardy. Tak proč se tedy naši politici nepodívají za hranice naší země, aby viděli, jak se slaví státní svátky třeba ve Francii? To je úplně jiná oslava. Ale vlastně ono jedno souvisí s druhým. Když nám vládnou neschopní politici, na které občané nejsou zrovna pyšní, tak snad ani od společnosti nemůžeme čekat, že bude mít chuť něco společně slavit. Má to řešení? Určitě má. Měli bychom začít sami u sebe a zároveň bychom měli vyměnit ty neschopy, kteří nám vládnou. Jak toho docílit? Sami se do veřejného života zapojit. Nikdo jiný tu změnu za nás totiž neudělá. Statečný není ten, kdo má doma ve skříní pět pistolí a samopalů, ale ten, kdo se nebojí veřejně deklarovat své názory, nebojí se aktivně zapojit do veřejného života, nebojí se postavit lži a je ochoten něco pro kýženou změnu udělat. Takže vám všem přeji krásný státní svátek a přemýšlejme….
Aleš Hemer
