Ano, pražské Divadlo Na Fidlovačce končí. To je realita, to není špatný vtip. Jak k tomu došlo? A kdo je za tento stav zodpovědný a nese na něm vinu?
Než si odpovíme na tyto otázky, připomeňme si pár faktů z minulosti:
- Nuselské divadlo postavil v roce 1921 na vlastní náklady jeho první ředitel Stanislav Langer a slavnostně bylo otevřeno ve dnech 5. – 6. 11. 1921.
- Během své působnosti divadlo vystřídalo několik názvů. Původní název Tylovo divadlo se v roce 1944 změnil na Divadlo Pod Vyšehradem, po květnu 1945 se vrátil původní název, v letech 1948 - 1963 fungovala scéna pod názvem DIVADLO NA FIDLOVAČCE, v druhé polovině roku 1963 se scéna přejmenovala na Hudební divadlo v Nuslích. V roce 1976 bylo komunisty divadlo pro veřejnost definitivně uzavřeno.
- V roce 1995 se divadlo z iniciativy dvou skvělých herců Elišky Balzerové a Tomáše Töpfera začalo rekonstruovat. Tito dva umělci mají rozhodující podíl na tom, že divadlo „vstalo z mrtvých“. Byla založena Nadace Na Fidlovačce a té se povedlo v roce 1998 splnit svůj hlavní cíl – zrekonstruovat a otevřít divadlo. Divadlo Na Fidlovačce se pro veřejnost slavnostně otevřelo 28. 10. 1998 uvedením Tylovy a Škroupovy „Fidlovačky“. Bez finančních sponzorů a podporovatelů z řad našich spoluobčanů by se to nepovedlo.
- Od roku 1998 nastudovalo Divadlo Na Fidlovačce více jak 70 skvělých inscenací, je neustále vyprodané a působí v něm celá řada vynikajících herců. Před několika lety divadlo opustil Tomáš Töpfer a od té doby divadlo vede Eliška Balzerová. Nutno podotknout, že náročnou funkci ředitelky vykonává zdarma.
- Divadlo Na Fidlovačce si na rozdíl od příspěvkových divadel na většinu svých činností vydělá samo, ale bez grantů žádné divadlo fungovat prostě nemůže. Proto na čtvrtinu svého provozu žádalo grant u kulturní komise pražského magistrátu. Nuselské scéně končí poslední grant v tomto roce. Nový grant na další období však divadlo již v druhé polovině roku 2014 nedostalo, a proto oznámilo, že na konci roku 2015 musí scénu definitivně uzavřít.
Toliko krátká fakta, kterými je ale v podstatě řečeno vše. A teď si odpovězme na otázky, které jsou položeny v úvodu tohoto článku. Jak k tomu došlo? Jednoduše. Kulturní komise pražského magistrátu rozhodla, že volné peníze rozdělí mezi jiné uchazeče. Mnozí si jistě řeknou, že to je normální a že někdo byl ve své žádosti o grant prostě lepší či přesvědčivější. Ale já se ptám – je tomu opravdu tak? A kdo tedy tyto granty dostal a v jaké výši? A jak kulturní komise magistrátu odůvodnila výši odsouhlasených grantů jednotlivým žadatelům, kteří uspěli. A proč Divadlo Na Fidlovačce, které je úspěšné, diváky oblíbené a vždy splnilo podmínky udělených grantů z minulosti, nedostalo ani korunu?
Divadlo Na Fidlovačce patří mezi nejlepší české divadelní scény. Prožilo si složitou historii a patří mezi symboly českého divadelnictví. Na znovuotevření divadla v roce 1998 se formou finančních darů podíleli občané této země. Opravdu budeme nyní tak apatičtí, že si necháme Divadlo Na Fidlovačce znovu zavřít?! Za sebe a za VIZI 2014 říkám NE! A proto se budu nové pražské primátorky ptát, zda rozhodnutí bývalého vedení magistrátu ponechá v platnosti, či zda se pokusí výsledek grantového řízení přehodnotit. Budu se rovněž ptát, zda by nebylo do budoucna vhodné navýšit objem finančních prostředků, které jdou z rozpočtu pražského magistrátu do oblasti kultury jako takové.
O významu kultury pro národ každé země snad není třeba pochybovat, a proto věřím, že nové vedení magistrátu bude mým otázkám a argumentům rozumět. V roce 1976 zavřeli divadlo komunisté. Magistrát pod vedením bývalého primátora Tomáše Hudečka rozhodnutím své kulturní komise v roce 2014 Divadlo Na Fidlovačce odsoudil k opětovnému zániku. Budu věřit, že magistrát pod vedením primátorky Adriany Krnáčové nechá Divadlo Na Fidlovačce dál žít a fungovat. To divadlo i my občané si to zasloužíme!
