Sociální stát v Česku a jeho důsledky

Vláda hledá stále další podporu pro rodiny s dětmi a cestu jak snižovat nezaměstnanost. Stále více peněz jde na sociální služby. Vláda, zaslepena do rozdávání úplatků svým voličům, už nevidí, že se zvyšováním sociálních dávek , vytváří lepší a lepší podmínky pro nezaměstnané a pro neúplné rodiny. Česká republika je přebujelý sociální stát, který škodí svým voličům.    

Za rozpad rodiny může sociální stát

Čím více se zvyšuje podpora rodin s dětmi, tak si matky uvědomují, že víc než manžel je živí sociální dávky – živí je sám stát. Stát je více než vlastní manžel, stát je více než táta od rodiny, než úplná rodina.

Osamělé matky dosáhnou na vyšší dávky. To je odpověď, proč se v České republice rodí každé druhé dítě do mimo manželského vztahu.

Osamělé matky dosáhnou na příspěvky na bydlení, to je odpověď, proč má každý rodič jiné trvalé bydliště i když spolu prokazatelně bydlí.

Jestliže chceme opravdu podpořit úplné rodiny s dětmi, tak se nesmí zvyšovat různé účelové sociální dávky, ale naopak se musí snižovat. Stát nesmí být více než táta od rodiny.

Důsledkem sociálního státu je těžké uplatnění mladých žen na trhu práce

Chce stát pomoci mladým ženám s pracovním uplatněním po mateřské dovolené? Nebo chce stát nadále zvyšovat, již nyní extrémně vysokou podporu rodin s dětmi. Obojí nejde!

Mateřská dovolená a dětské příspěvky se vyplácí až 4 roky, při dvou dětech až 8 let. Mladých žen , které nepracují přibývá v přímé závislosti na tom, jak se zvyšuje sociální podpora.

Matky s dětmi nemají důvod přemýšlet o své budoucnosti, o svém uplatnění v zaměstnání. Po dobu 4 let po narození dítěte se o ně postará stát. Mladé ženy se však musí smířit s tím, že budou ve společnosti hrát okrajovou roli. U mnoha osamělých matek s dětmi tak končí cesta sociálního státu v chudobě.

Sociální dávky jako celoživotní způsob obživy

Sociální dávky v mnoha případech nefungují jako „dočasná pomoc v nouzi“. Současný přebujelý, komplikovaný a neprůhledný systém sociálních dávek téměř na vše, je naopak zdrojem trvalé obživy pro stále větší počet obyvatel.

Porodné, rodičovská dovolená, příspěvek pro nezaměstnané, příspěvek na bydlení a další a další. Dokáže někdo z ministerských úředníků vyjmenovat všechny druhy sociálních příspěvků a sociálních dávek a podmínky jejich čerpání? Jsem přesvědčen, že nikoliv.

Daleko větší znalost o všech možných i nemožných sociálních dávkách mají občané, kteří zvolili za celoživotní způsob své obživy příjem sociálních dávek. Neustále zvyšující se počet obyvatel nežije přirozeně, ale svůj život podřizují možnostem, které jim dává státní systém sociálních dávek. Manželství se neuzavírá, ekonomicky výhodnější je žít společně bez uzavření sňatku. Životní partneři, mnohokrát i manželé, kteří žiji společně v jedné domácnosti, tak nemají stejné trvalé bydliště. Trvalé bydliště se neudává dle skutečnosti, nýbrž dle ekonomické potřebnosti. Takových případů je mnoho.

Sociální dávky – podpora a výchova vlastních voličů

Stát si postupně poctivě vychovává stále se rozšiřující skupinu obyvatel závislých na sociálních dávkách. Ale co s tím, jsou to přeci naši oddaní voliči. O své voliče je třeba se starat a nejlépe získávat další a další. Že to je na úkor státního rozpočtu? To nevadí. On to někdo někdy zaplatí.

Ony to však budou jednou naše děti.