Snad jsme o migraci slyšeli úplně vše. Ze všech stran slyšíme, jak uzavřít hranice, jak se bránit. Jak nám pomůže Turecko! To zásadní však dosud nikdo přiznal. Migrace je důsledek několik desítek let trvajícího směřování EU.
Zrcadlo historie je neúprosné!
Neustálý kolotoč zvyšování všelijakých sociálních dávek, neustálá podpora a pomoc lidem, kteří nikdy nepracovali (ani pracovat nechtějí) se stal nekonečnou vábničkou pro další a další „sociální případy“. Velkokapitál si se socialistickými manýry dlouho věděl rady. Nezvyšoval mzdy v mateřské zemi! Proč taky? Stačilo práci poptat jinde – na východě. Tam dělali za zlomek mzdových nákladů, které měli doma. Všichni byli spokojeni. Socialisté, měli co přerozdělovat a čím uplácet své voliče a velkokapitál si mastil kapsy dál. Na východě měli co vyrábět.
Společně však museli vyřešit to, kdo jim bude doma uklízet, kdo bude socialistům zametat chodníky a kdo bude velkokapitalistům nosit večeře. I s tím si poradili – pozvali si ty, co ještě chtěli pracovat. Tenkrát se jim však neříkalo imigranti, byli to přistěhovalci. V Německu Turci, ve Francii obyvatelé bývalých afrických kolonií atd. Zde vznikaly základy současné migrační krize.
Proměna chtěného přistěhovalce v nebezpečného migranta.........
Na socialismus si rychle zvykli i přistěhovalci. Proč pracovat, když k lepšímu životu, než byl doma, bohatě stačí i vysoké sociální dávky. A když už jsem tady, tak proč nebrat to, co domácí a zároveň žít „svobodně“ jako v domácí zemi. A potomci původních přistěhovalců to ještě vše „vyšperovali“, postupně se začali vracet ke své kultuře – postupně tak vytvářeli svá gheta. A co na to Evropský socialista? Ten viděl romská gheta všude okolo, všude okolo viděl sociální nerovnost, ale pod svoji neotřesitelnou suverenitou již neviděl vznikající gheta pod svými okny. Proč taky, když to skvěle fungovalo několik desítek let. EU bohatla, jednotlivé státy bohatly, velkokapitál byl stále větší a mocnější. A socialisté – ti mají stále větší a větší krajíc na přerozdělování.
Stačilo jediné: aby se politika socialistické EU a zájmy velkokapitálu potkaly s krizí na Dálném východě a vznikem Islámského státu. Najednou z vítané laciné pracovní síly vznikl neřízený příliv masy migrantů, kteří chtějí pouze to, na co byli zvyklí jejich předchůdci – nějakou tu práci a hlavně sociální dávky pro celé rodiny.
Náklady na migraci musí platit ti, kteří ji způsobili !
Imigranty si vytvořila sama EU, zakládající státy EU. Svým systémem si socialisté, podporováni velkokapitálem (možná i naopak) vytvořili systém, ze kterého několik desetiletí bohatli. Bohatli na levné pracovní síle ve střední a východní Evropě, bohatli na vítaných přistěhovalcích zejména z Turecka a dřívějších afrických kolonií.
A současná migrace jsou odložené náklady, které mají původ v ekonomice zakládajících států EU.
Náklady na migraci musí nést ti, kteří ji způsobili a několik desítek let na ní vydělávali. Nové státy EU se vznikem migrace nemají nic společného, proto ani nemohou nést její současné náklady.
Zastavit migraci znamená odstranit její příčiny!
Dnes je snad již všem politikům jasné, že migrace se zastavit musí. Slyšíme mnoho silných a přesvědčivých slov, činy žádné. Dohoda s Tureckem? Jestliže bude vykoupena vízem pro turecké občany, tak z jednoho problému se udělá do budoucna problém daleko větší. Uzavření vnějších hranic EU? Jako krátkodobé a dílčí řešení to určitě je. Neřeší však podstatu vzniku migrace. A zde je ten největší problém. Když podstatu migrační krize dosud nikdo nepojmenoval, tak ani jakákoliv řešení nemohou vést k jejímu potlačení a definitivnímu řešení migrační krize.
Má někdo sílu to změnit?
Abychom našli odpověď na otázku, zda má někdo sílu to změnit, tak si musíme nejdříve odpovědět, zda má někdo sílu a odvahu pojmenovat skutečné příčiny migrační krize. A odpověď: dosud NE. Jedná se o krizi demokracie. Demokracie je v rukou politických stran, které si svými sliby kupují svůj hlas voličů a velkých nadnárodních finančních skupin, které mají za cíl násobit své zisky a z toho financovat politické strany nebo přímo vstupují do politiky.
A kde je svobodný volič? Kde je malý živnostník, střední a velký podnikatel? Vývoj ekonomiky na nich sice stojí, ale ve skutečnosti mají v současné demokracii stále menší a menší místo.
