Život s brýlemi i bez

Všechno má v našem životě své pro i proti. Platí to i o brýlích. Život bez nich může být pohodlnější, ale i s nimi to není od věci

Motto "Všechno má určenou chvíli a veškeré dění pod nebem svůj čas: Je čas rození i čas umírání, čas sázet i čas trhat..." (Kazatel 2 - 3, Všechno má svůj čas, 3.1, 3.2)

Dřív jsem viděla jako rys ostrovid, dnes už to rozhodně říci nemohu. Ale beru to jako něco přirozeného, co se v našem životě děje. Vždy může být hůř a takové brýle na blízko nejsou žádnou tragédií. Zvlášť když se dnes dají koupit velmi pěkné obroučky, které mohou pomoci obličeji vypadat lépe. Vzpomínám si, že jsem nejvíc postrádala brýle, když jsem jednou někam cestovala letadlem. Bylo to na počátku mé krátkozrakosti a já byla líná brát si s sebou na cestu i dioptrické brýle. Dokázala jsem číst i bez nich. Sice s určitou námahou, nicméně jsem přelouskala, co jsem potřebovala. V letadle nám stevardka rozdávala přistávací lístek, v němž jsme museli vyplnit o sobě údaje. Nevím, čím to tenkrát bylo, ale já viděla vše rozpité. Připadala jsem si jako nemožná blbka, protože jsem si neuměla představit, že budu muset požádat stevardku o pomoc. Vše bylo napsané v angličtině, na níž si tolik zakládám, a najednou jsem nebyla s to nic vyplnit. Nechtěla jsem si ani za nic udělat sobě ostudu, a tak dlouho jsem se s jednoduchým formulářem prala, až se mi nakonec vše podařilo vyplnit. Od té doby cestuji jen s brýlemi.

Svůj život jsem se naučila rozlišovat podle toho, zda je s brýlemi či bez nich. Vezmeme-li třeba uklízení. Mnohem milosrdnější je uklízet bez brýlí, člověk přehlédne nějaký ten prach, chlupy kočičí, chundály v rohu pokoje. Uklizeno je podstatně dříve ve srovnání s úklidem s brýlemi. S nimi se člověk kolikrát zapotí, ale alespoň se nedostává do žádné prekérní situace. Protože úklid bez brýlí může přinést žinantní chvilky, kdy se cítíte provinile, máte-li návštěvu, a vidíte, že váš bílý ubrus nese stopy kočičích obyvatel vašeho příbytku. Bez brýlí jste nic neviděli, vše se zdálo být tak běloučké, jenže realita hovoří o něčem jiném. Chci-li mít byt jako klícku, musím nasadit brýle a vidět svůj domov ve správném stavu, což v pátek bývá jistá neutěšenost, jistá neuspořádanost. A abych tomuto nemusela čelit, musím vše odstranit důkladným úklidem. Takto se dá uklízet před Vánocemi či na jaře, ale každý víkend? Není to někdy ztráta času, když se dají podnikat i jiné aktivity, než je smýčení? 

Brýle a nakupování. Tam je vytahuji co možná nejméně, aspoň si ušetřím nervů a mohu být tzv. v pohodě. Stačí jít na víkendový nákup do supermarketu. Mám své osvědčené výrobky, které kupuji, cenu zpravidla dokážu přečíst, ale nenechávám se vyvést z konceptu. Buď chci zboží koupit, nebo je nechám v regále, aniž bych trousila poznámky. Platí to třeba o másle. Dnes se o něm hodně napovídá v souvislosti s astronomickou částkou, již zaplatíme za 250 gramů. Mohu si koupit místo toho rostlinnou náhražku, ale ta se nikdy nevyrovná tradičnímu českému máslu. U jednoho z nich vidím červenou cedulku, jež signalizuje akci. Vím, že se dnešní cena másla blíží k padesáti korunám, a jsem s ní smířená. Ale zřejmě s ní není smířený muž, jenž se na rozdíl ode mne sehne, aby viděl cenu másla detailně. "To z nás dělají opravdové debily," dí pán rozhořčeně. Místo 49 Kč platí akce 48.90 Kč. Protože nemám brýle, nevidím desetihalířový rozdíl v ceně, akci, již prodejce označil červeně. A pán vedle mne z toho vidí rudě, nedá mu to, aby si nevylil srdce. Musím se usmát a říci si, že je to velmi dobrý nápad pro napsání blogu. Že lidé u nás nejsou žádní "debilové", ale umí si všechno dobře spočítat. Mám na mysli lidi dole, kteří peníze získávají každodenní prací, a někdy není vůbec lehké z příjmu pokrýt veškeré potřeby a výdaje. Másla nevyjímaje.

Když nakupujete bez brýlí, je váš život klidnější. Když uklízíte bez brýlí, jste překvapeni, jak rychle jste uklidili. Čas od času každý z nás nasadíme růžové brýle mámení. To když naše srdce zahoří, lýtka se nám zapálí a takové brýle nám ukazují svět z té lepší stránky. Jenže všeho do času. Jednoho dne zjistíme, že se z našeho života vytratilo magické kouzlo růžových brýlí a nám zbyly ty jediné. Na blízko či na dálku. A jestli si je nasadíme, je na každém z nás...