Ostuda pro Českou republiku

Motto "Svévolníky zachvátí zhouba, kterou rozpoutali, neboť odmítali zjednat právo." (Přísloví Šalamounova, Druhá sbírka, 21.7)

Máme my to Češi dnes politiky, jeden spí na summitu NATO v Bruselu, druhý je vulgární a plete si Poslaneckou sněmovnu s hospodou páté cenové skupiny. Ale říkám si, takhle to chtěli, ať to tedy tak mají, a emigruji do svého nitra. 

Kolik let předvídal Jaroslav Kubera prezidentu Zemanovi, že vydrží ve svém druhém volebním období? Jeden? Nebo dva? Je vidět, že je jeho odhad výstižný. Stačilo na internetu vidět krátká videa z poslední návštěvy na summitu NATO v Bruselu prezidenta Zemana, aby jednomu došlo, jak to se zdravotním stavem pana prezidenta vypadá. Vrávoral, bez svých pochopů se už vůbec neobejde, musel sedět a do toho všeho pospával. Bylo vidět, že o něj téměř nikdo zájem neprojevoval. Proč taky. Za jeho výroky vůči českým novinářům, za jeho vulgarismy, za jeho nadbíhání Rusku? To, že je to s jeho fyzickým zdravím stále horší, není třeba se zmiňovat. Fyzické zdraví může kráčet ruku v ruce s duševním. Co lze pak od takového státníka očekávat? Miloš Zeman by měl trávit podzim svého života v ústraní, lépe by se naň snad vzpomínalo. Takhle se jen stále více znemožňuje a nevytváří dobrý obraz naší země. Stačí uvést jeho červené trenýrky. to byl pořádný přešlap, jenž se mohl tak zalíbit lidem s nízkou inteligencí.

Jeho novodobý přítel Andrej Babiš rovněž nedělá čest naší zemi. Stačí si připomenout jeho poslední vystoupení v PS, aby bylo jednomu jasné, že etiketa současnému premiéru nic neříká. Velmi se mi nelíbí, když se veřejný činitel nedokáže ovládnout, o to víc to platí v Poslanecké sněmovně. To, že tykal a verbálně urážel Miroslava Kalouska, je nepřijatelné. Pominu-li fakt, jak Andrej Babiš zachází s naším mateřským jazykem, skutečnost, že se nedokáže na veřejnosti ovládat a volí si vulgarismy, je jen ukázkou toho, kam jsme se až dostali. Že jsme dopustili, aby na půdě Poslanecké sněmovny stanul člověk s komunistickou a estébáckou minulostí, člověk, jenž není ukázkou vybraných způsobů, vrhá naši zemi na samé dno.

Ale nač se rozčilovat, když to tak někteří chtěli, ať to tedy mají. Vulgarita a netradiční přístup k Ústavě se usídlil v současné vrcholné politice. Všichni slušní a demokraticky smýšlející lidé cítí naléhavou potřebu sounáležitosti a podporování se navzájem, aby přečkali období, v němž se ke slovu dostali bývalí i současní komunisté, kteří byli odjakživa s dobrými mravy na štíru...