Jako programátorka jsem omdlévala při představě, co by to obnášelo v databázích každé školky, školy, nemocnice, praktického i odborného lékaře, zdravotních i penzijních pojišťoven, firem, v celostátních soutěžích. Prostě všude.
Konečně rozumná řeč, že s rodnými čísly nemá problém 86,6 procenta respondentů.
Nemám nic osobního proti panu Bartošovi, který chtěl rodná čísla zrušit, ale nepřipadá vám hrozně divné, aby vicepremiérem pro digitalizaci byl člověk, který si ani neumí představit, jaké důsledky by to ve všech stávajících systémech přineslo, a nemá ani tušení, jaké obrovské náklady by na to padly nejen ve státě, ale i ve firmách – nemá provedenou analýzu a přichází s návrhem ke schválení?
Takže místo abychom se při digitalizaci soustředili na zjednodušení byrokracie, vymýšlíme další komplikace.
Na přídavky na každé dítě musí člověk dodávat hromady formulářů, x-krát pořád dokola vyplňovat tytéž kolonky, které úřednice musí zkontrolovat. Člověk neví, jak správně vyplnit formulář, a úřednice prý nesmějí radit (ale stejně radši poradí, protože jinak by musely řešit špatně vyplněný formulář a musely by Vám zavolat nebo napsat). Dokonce ani úřednice nevědí, jestli konkrétní formulář musíte nebo nemusíte vyplnit – jedna řekne že ne, druhá že ano. Sdílení dat mezi úřady ještě nefunguje – úřad si sice může s Vaším souhlasem vyžádat Vaše data z finančáku, ale nemůže si vyžádat data o sociálním a zdravotním pojištění. Musíte sami dodat jeden formulář potvrzený oběma pojišťovnami, v němž jsou ale čísla nerelevantní pro výpočty čtvrtletních příjmů tohoto roku, protože jsou to souhrnná čísla za celý minulý rok a letos můžete platit pojistné úplně jinak.
Kolik úředního času, papíru a skladovacího prostoru stojí zpracování přídavků na jedno dítě? A kolik času by mohlo stát, kdyby to bylo efektivní? To je priorita digitalizace.
PRIORITOU DIGITALIZACE JE EFEKTIVNOST
Chce to systémovou analýzu a navrhnout digitalizaci tak, aby umožnila nejen efektivní zadávání stávajících informací, ale i budoucí jednodušší zpracování. Doufám, že už se na ní pracuje, ale když někdo místo toho za největší prioritu digitalizace považuje zrušení používání rodných čísel a o žádné probíhající analýze se člověk nedoslechne. Přitom by mě to docela hodně zajímalo.
Zpátky k rodným číslům. Každičký web, každičký systém, kde jsou rodná čísla použitá, by se musel předělat. Práce programátorů na úpravě všech dosud fungujících systémů by byla podobná hrůza jako přechod na rok 2000. Nikdy nemáte jistotu, že jste to změnili úplně všude. A co matriky a tištěné dokumenty a záznamy v databázích každé školky, školy, nemocnice a praktického i odborného lékaře, zdravotních i penzijních pojišťoven, firem, neziskových organiací, v celostátních soutěžích, ... V tisících programů napsaných tisíci programátorů. Prostě všude.
Všude by byla potřeba možnost dohledat osobu podle současného čísla občanského průkazu, když tam ale mají uložené číslo dřívější občanky. Kdyby byl mimo provoz státní systém vzájemně propojující všechna ta čísla občanek jednoho občana do jedné identity, nemohl by nikdo podle nového čísla občanky vyhledat záznamy se starým číslem. Moc by nám pak toho funkčního nezůstalo. Ve všech starých systémech by samozřejmě muselo zůstat i vyhledávání podle původního rodného čísla, které je na každém tištěném dokumentu za desítky let - třeba na výplatních páskách, výměrách důchodu.
Zrušení povinnosti mít u sebe občanku a asi i řidičák taky není úplně bezpečné. Kdyby / až by nastal výpadek elektřiny, budou všichni neidentifikovatelní? Jak se pak prokážete v nemocnici nebo jako svědek dopravní nehody? Jak prokážete, že jste opravdu ta osoba, která oficiálně smí ve škole vyzvednout dítě, třeba jeho teta?
VŠECHNO DIGITÁLNÍ JE STRAŠNĚ ZRANITELNÉ
A kdyby na občance nebylo jedno celoživotní identifkační číslo ale jenom číslo průkazky, tak člověk koupí od podvodníka auto, ten si za měsíc změní občanku a podvedený už nemá šanci sám vypátrat a prokázat, že ho opravdu podvedl tenhle konkrétní člověk.
Dohledávat potom záznamy jednoho člověka v desítkách databází podle celé řady různých čísel jeho několika občanských průkazů je z hlediska programátora taky docela humus. Ne že by to nešlo, ale je to těžko uhlídatelný chlívek.
Zaměstnavatel si uloží číslo občanky, žena se vdá a ... najednou ve všech nových dokumentech nejen jiné jméno, ale i jiné číslo občanky a možná i jinou adresu.
Má-li kdo problém s datem narození v rodném čísle, mohl by si požádat o změnu rodného čísla. Ale pořád je tu problém s dohledatelností toho člověka na matrice a v dřívějších záznamech a databázích.
Kdo chce, ten si cestu k podvodu nebo zfalšování identity stejně najde.
A nemyslete si o mně, že jako programátor nejsem vrcholně paranoidní! Jsem. Mám pro to opravdu dobrý důvod. Všechno digitální je totiž strašně zranitelné.
Ve všem jsou díry, o kterých se zatím neví, nebo dokonce už léta ví. Útoky robotů na webové stránky jsou na denním pořádku, hledají a využívají známé zranitelnosti. Každý den se objevují nové díry. Každý den mi chodí zprávy, odkud unikly miliony hesel nebo soukromých informací, kam se kdo naboural a jaké jsou nově objevené zranitelnosti.
UMĚLÁ INTELIGENCE ZMĚNÍ NÁŠ SVĚT K NEPOZNÁNÍ
Navíc v dnešní době se musíme naučit používat umělou inteligenci (AI, Artificial Intelligence) tak, abychom nezůstali ve vývoji pozadu. Práce s daty a informacemi se nenávratně promění a brzy už nejspíš nebudeme řadit číslíčka ve sloupečcích v Excelu. Umělá inteligence je strašně chytrá. Nesmíme na ni spoléhat bez kontroly, protože pořád leckdy dělá školácké chyby a někdy dokonce vědomě lže, ale dokáže nám neskutečně moc pomáhat.
Ale taky s pomocí lidí i sama o sobě škodit - produkuje věrohodné falešné občanské průkazy, zahltí nás falešnými zprávami a dezinformacemi, může nás vědomě obelhávat, ...
Na druhou stranu ve státní správě potřebujeme mít všechny informace v jednoznačné a stoprocentně předvídatelné struktuře. Takže minimálně ukládání a ochrana dat budou pořád v rukou programátorů.
Ale umělá inteligence může navrhnout zjednodušené varianty formulářů a napsat podle specifikace kostru kódu k jejich načítání a ukládání, kterou programátor po důkladné kontrole, úpravě, profesionálním ladění a testování může použít. Na základě formátu databázových tabulek může AI rychle vytvořit velkou sadu testovacích dat se všemožnými výjimkami a chybami a efektivně na nich systém vyzkoušet, jestli jsou v programu správně a blbuvzdorně ošetřené.
Jako programátor můžu říct, že umělá inteligence je veliká krása a úžasný nástroj, který ale potřebuje důkladnou kontrolu, usměrňování a úpravy od zkušeného programátora. Jenom ušetří "manuální práci" hlavou i rukama a dodá spousty utříděných informací.
__________________________________________________________
Viz dřívější články iDNES:
Konec rodných čísel za 56 miliard. Proč měnit něco, co funguje, zní kritika
https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/konec-rodnych-cisel-identifikatory-stat-digitalizace.A230524_192903_domaci_pukkRodná čísla na občankách i jako identifikátor zůstanou, změny nikdo nechce
https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/rodna-cisla-vlada-zakon-ministerstva-odlozeni.A230629_102351_domaci_prch
