Bez nápadu, obsahově prázdné a málo uvěřitelné. Často slibují, obviňují, nebo dokonce haní. Tak hodnotili volební slogany, které se za poslední týdny ucházely o přízeň voličů, odborníci z oblasti propagace, marketingu a médií.
Volební billboardy jsou v obecném povědomí zafixovány jako jedna z forem politické reklamy a jako takové plní především informační, přesvědčovací a připomínací funkci. Mají poutat pozornost, budit emoce a strany takzvaně „prodávat“.
Mohou (kladně či záporně) ovlivnit konečné rozhodování voličů a proto by zadavatelé a tvůrci neměli jejich obsahovou a vizuální stránku podcenit - přinejmenším stojí desítky miliónů.
Na letošní volební slogany lidé reagovali různě - všímali si jich, smáli se, parodovali je, nadávali, nebo je ignorovali. Ale ať už je přijímali jakkoliv, jedno je nesporné - billboardy odrážely politickou realitu. Mnohé z nich - podobně jako česká politická scéna - postrádaly myšlenky, nevzbuzovaly důvěru a nedodržovaly etický kodex, podle něhož jakákoliv reklama (tedy i politická):
- musí být slušná, čestná a pravdivá (Kapitola I 3.2),
- musí respektovat zásady čestného soutěžení konkurentů (Kapitola I 3.3),
- nesmí útočit na jiné inzerenty nebo reklamy a snažit se je přímo nebo nepřímo diskreditovat (Kapitola III 3.1),
- nesmí snižovat hodnotu produktů jiných inzerentů ani přímo, ani náznakem (Kapitola III 3.2),
- nesmí zobrazovat žádné žijící osoby a ani na ně odkazovat, pokud s tím tyto osoby předem výslovně nesouhlasí (Kapitola III 6.1).
Nešlo by to i bez osočování a invektiv?
Mohou voliči stranám ještě věřit?
Některé slogany (a rýmy) sice neurážely, ale zase si autoři s nimi hlavu moc nelámali.
Ani negativní kampaň nezůstala v útocích pozadu.
A ještě krátký pohled do nedávné historie.
***
Předvolební kampaň vrcholí a mnoho voličů váhá, nebo se rozhoduje na poslední chvíli. Těžko říct, jestli jim billboardy a slogany v obtížném rozhodování pomohly.
Snad aspoň voliče neodradily natolik, aby nezamířili k urnám.
