postěžovala si ironicky moje známá, když jsme seděly v kuchyni, pily kávu a zrovna mluvily o vaření. A pokračovala:
„Já každý jídlo připravuju a servíruju s takovou péčí a když se zeptám: ,Je to dobrý? Chutná vám to?´ tak nanejvýš uslyším: ,Jóo...! Přece vidíš, že jíme! Tak co se pořád ptáš?' “
„Kdyby alespoň jednou řekli: ,To se ti fakt povedlo!´nebo: ,Mmmm... tady to krásně voní, copak dnes máme za pochoutku?' “
„Ale kdepak! Jenom přežvykujou a maximálně z nich vypadne: ,Pivo už není?´“
„Přece nechci tak moc, jen občas uznání, který nic nestojí. Vždyť je to má jediná odměna! A vůbec... ať si vaří sami! Nebo ať chodí do hospody! Tam budou muset zaplatit a o domácím jídle si můžou nechat zdát!“
„Oni to tak nemyslí,“ uklidňovala jsem rozhořčenou kuchařku. „Když mužským chutná, tak moc nemluví - většinou mlčí a ládujou se.“
„To jo, ale mohli by říct aspoň ,dík´," namítla. „Jenomže ani to se jim nechce!“
„Ne, mám toho dost a končím!“ dodala rezolutně a vstala, sundala z věšáku zástěru s nápisem Přísun povolen (žertovná pozornost od synů) a na znamení krajního potestu ji hodila do koše.
***
Uběhla dlouhá doba, událo se plno věcí a když jsme se znovu sešly, potřebovaly jsme celé odpoledne, abychom si je stihly povědět (na vaření pochopitelně nedošlo).
Během rozhovoru jsme ani nezpozorovaly, že se začalo stmívat. A přestože se v přítmí pokoje hezky povídalo, moje známá se zvedla a rozsvítila - vzpomněla si, že mi nedala nové číslo do práce.
Sáhla jsem po telefonu, nasadila brýle... a tehdy jsem si všimla, že se jí ve výstřihu něco zalesklo.
Dárek,“ vysvětlila, když zachytila můj pohled. „Ke kulatým narozeninám.“
„Pěkný! Můžu se podívat zblízka?“ zeptala jsem se.
„Jasně,“ řekla rychle, jako by na tuhle otázku čekala. Naklonila se, vzala šperk mezi prsty a zvedla mi ho k očím.
A jakmile na něj dopadlo světlo, znovu se zablýskl a zasvítil jako plamínek. Chvíli jsem si ho uznale prohlížela, pak se podívala na majitelku... a obě jsme se usmály.
Na řetízku se houpal drobný třpytivý briliant, zasazený do přívěsku z bílého zlata ve tvaru... vařečky.
