Smutek

Když odejde nejbližší člověk, zůstane po něm prázdné místo a ... smutek. Zármutek tím větší, čím víc si uvědomujeme slovo NIKDY.

Už NIKDY neuslyšíme… Už se NIKDY nedozvíme… NIKDY se nebude opakovat… Už NIKDY nebudeme moct udělat… NIKDY nebude příležitost napravit…

Vybavujeme si jeho poslední chvíle a bolí nás i to, co jsme považovali za prospěšné a nutné.

Mrzí nás, že jsme chtěli, aby jedl, pil, bral léky, vstával, chodil a spal, ...že jsme se snažili, aby neupadl do apatie, mluvil a naslouchal nám.

Litujeme, že jsme ho nutili bojovat s rostoucí bezmocí... A on už neměl sílu.

Nevěděli jsme, co on už věděl a tušil.

Se vším se tiše loučil...a vzdaloval se...