Počet podvodů u nás neklesá - právě naopak. Proto i následující příběh, který mi vyprávěl jeden ze zúčastněných, není ojedinělý a má obvyklý scénář. "Sympatický" podvodník oklamal a okradl mnoho lidí a svým vystupováním a schopnostmi psychologa na ně zapůsobil tak, že mu uvěřili a odevzdali veškeré úspory...
Mladý muž (dejme tomu Honza) se seznámil v místní hospůdce, kam chodil na pivo, s jedním z hostů, říkejme mu třeba Petr. Několik měsíců se tam pravidelně setkávali a během té doby zjistili, že si rozumějí a mají mnoho společného. Jednou přišla řeč na bydlení a Petr se zmínil, že kamarád prodává narychlo a s velkou slevou byt. Honza měl nevyhovující podnájem a proto se dlouho nerozmýšlel. Večer si s Petrem zajel byt prohlédnout a hned se rozhodl, že ho koupí - ale nejdřív musel složit zálohu v hotovosti. Šel tedy do banky vyřídit hypotéku, vyzvedl úspory a částku, která ještě chyběla, si vypůjčil. Zálohu podle dohody předal Petrovu kamarádovi, ten mu podepsal stvrzenku a nakonec s ním u notáře uzavřel řádnou kupní smlouvu.
Avšak od té doby Petra (ani kamaráda) už neviděl - v restauraci se neukázal, nezavolal a nebral telefon. Honza se nejdřív bál, jestli se něco nestalo, ale pak začal tušit, že jde o podvod. Se známým právníkem totiž znovu a důkladněji prověřil vlastnictví bytu a ukázalo se, že majitelem byl (a stále je) někdo jiný než Petrův kamarád.
Zašel tedy na policii, kde s ním sepsali protokol a objasnili, jak k situaci zřejmě došlo... Petr dostal tip na majitele bytu, v katastru nemovitostí si ověřil vlastnictví a s pomocí komplice mu odcizil doklady. Večer, kdy bylo obtížné identifikovat název ulice a číslo domu, zavezl Honzu na sídliště a ukázal mu půjčený byt. Petrův společník s ním potom uzavřel kupní smlouvu na padělaný občanský průkaz - se jménem skutečného majitele.
Policie už měla Petra v evidenci jako celostátně hledaného podvodníka, který připravil mnoho lidí - a zejména ženy - o statisíce. Počínal si velmi obratně - dokázal dlouho čekat na vhodnou příležitost a často nechával ostatní, aby ho sami požádali o laskavost. Používal přitom nejrůznější metody a "převleky" a jeho herecké kreace byly naprosto přesvědčivé. Pokaždé vytušil, co se od něj čeká a uměl být příjemný společník, pozorný posluchač, chápavý a spolehlivý kamarád, laskavý a tolerantní partner.
Pátrání zpočátku uvázlo na mrtvém bodě, ale poškozených přibývalo a proto byl založen web, který o pachateli shromáždil řadu informací. Teprve potom byl podvodník zadržen, odsouzen a teď údajně sedí ve vězení - pokud nebyl v rámci amnestie propuštěn.
Spravedlnost viníka sice dostihla, ale mladík na svou důvěřivost přesto doplatil. Jak se dalo předpokládat, nedočkal se pochopení ani od rodiny, ani nejbližšího okolí a také policisté mu vytkli neopatrnost a upozornili, že své peníze asi neuvidí a dluh bude dlouho splácet. A když se ho zeptali, proč spoléhal na cizího člověka a nic si o něm nezjistil, odpověděl, že neměl důvod mu nevěřit - znal ho přece dlouho a na všechny působil sympaticky a upřímně...
***
Podvodníci, kteří působí seriózně a dovedou si získat důvěru lidí, se bohužel vyskytují všude a v posledních letech i mezi velkými podnikateli, veřejnými činiteli a politiky, kde jsou pro společnost dvojnásob nebezpeční. Vynalézaví podfukáři jsou velmi starý a odolný lidský druh, který existoval odjakživa a zřejmě hned tak nezanikne, a proto neškodí dávat si na ně stále pozor... A obzvlášť na sympaťáky s "upřímnýma" očima!
Poznámka: některé detaily byly v příběhu změněny, na koláže byly použity fotografie z www.google.cz
