Nepatřím mezi stálé zákazníky bioprodejen - mimo jiné i proto, že jsme v okolí žádné neměli. Nakupovala jsem v běžných obchodech a supermarketech, ale často jsem nebyla s kvalitou potravin spokojená. Takže když blízko nás otevřeli farmářskou prodejnu, zašla jsem tam a udělala zkušební nákup.
Ceny nebyly zrovna lidové, ale odpovídaly kvalitě zboží. Pečlivě vykuchaná, růžová drůbež měla označení původu a maso bylo naprosto čerstvé - opět s uvedením farmáře. Zelenina se zdála menší než v nákupních centrech, ale to jen potvrzovalo, že není ošetřovaná výhradně chemicky. Chleba a rohlíky na ošatkách voněly a v regálu s uzeninami mě kromě lákavého vzhledu salámů, klobás a šunek zaujaly hlavně etikety. Mnohé uváděly i devadesátiprocentní podíly masa, což zní ve srovnání s masokombináty skoro neuvěřitelně...
Byl pátek večer a chystala jsem sváteční pohoštění, proto jsem se rozhodla utratit víc než obvykle. Vybrala jsem srnčí, králíka, šunku a tlačenku a nakonec to stálo míň, než jsem čekala, protože mně kvůli doporučenému datu spotřeby dali na maso slevu.
Prodejna byla plná lidí a s několika jsem se dala do řeči. Byli to převážně mladí lidé, kteří sice mají omezený rozpočet, ale chtějí, aby alespoň jejich děti jedly zdravě - bez chemikálií, jedů a náhražek. Zbytek zákazníků patřil do střední generace a letmým pohledem do košíků jsem zjistila, že si ode všeho koupili jen trošku. Dokonce jsem mezi kupujícími narazila i na manžele důchodce - prý si jednou za čas dopřejí něco kvalitního a dobrého.
Bohužel mnoho zákazníků nemá dost peněz, aby tak nakupovali každý den. Přesto obliba a počet farmářských prodejen a trhů překvapivě roste. Obchodní řetězce tak dostávají jasný signál, že spotřebitelé nechtějí pořád jíst ošizené, nekvalitní, či dokonce jedovaté potraviny od zahraničních (i některých našich) velkovýrobců.
Ukazuje se, že v zájmu zdraví bude nutné věnovat českým farmářům větší pozornost, podporovat je a umožnit, aby jejich produkce lépe obstála v cenové konkurenci. Bude třeba zajistit, aby regionální, farmářské a biovýrobky nepodléhaly zbytečným předpisům, snadněji se dostaly ke spotřebiteli a současně byly pod pravidelnou státní kontrolou (i kvůli možným podvodům a zneužívání označení). Skutečně totiž platí, že jsme to, co jíme, protože naši energii, výkonnost, zdraví a délku života významně ovlivňuje právě výživa. Ostatně... naši předci jedli také biopotraviny - jen se jim tehdy tak neříkalo.
***
Když můj muž ochutnal uzeniny z farmářského obchodu, prohlásil: "Přesně tuhle chuť si vzpomínám z dětství... Konečně šunka chutná jako šunka a tlačenka jako tlačenka!"
foto:www.google.cz
