Prodloužení produktivního věku a důchod ve třiasedmdesáti. Tato v médiích často skloňovaná slova vyvolávají emoce, obavy a také otázku: Užijeme si důchod ve zdraví?
V této souvislosti se mi vybavila vzpomínka z dovolené v jednom španělském hotelu, kde kupodivu nepřevažovala klientela z východu, ale z Anglie. Přesněji řečeno dvojice v penzijním věku - některým bylo i hodně přes osmdesát.
Rázem jsme se ocitli ve světě Agathy Christie a opravdových ladies and gentlemen.
Po ránu přicházeli tyto dámy a pánové bezchybně a slušivě sportovně oblečeni do hotelové restaurace, kde vydatně posnídali ovesné vločky, bacon, ham and eggs a topinky s marmeládou zapili ovocným džusem a pravým anglickým čajem (někteří si výstředně objednali kávu).
Hotel byl nově otevřený a proto vedení v rámci propagace poskytovalo hostům celý týden nadstandardní služby, do kterých patřila také nezvyklá nabídka šampaňského a kaviáru (původně asi určená pro klienty z východu).
Personál pak se zaujetím pozoroval, jak si angličtí turisté střídmě a ukázněně nabírali černé kuličky, zdvořile usrkávali bublinky a občas čelili nárazu rozradostněných německých hostů, kteří si ke stolům odnášeli skleničky sektu a plně naložené misky kaviáru po tuctech.
Po snídani, vyzbrojeni golfovými a turistickými holemi, opouštěli Angličané na celý den hotel, aby si zasportovali buď na přilehlých greenech, nebo podnikli výstupy do okolních kopců. Tyto aktivity kombinovali s poznávacími výlety do okolí, na které odjížděli v pronajatých džípech, anebo lidově a prostě místním autobusem.
Pozdě odpoledne bylo možné zahlédnout seniory buď u hotelového bazénu, nebo u moře, kde se umírněně slunili a kondičně plavali. A když povečeřeli, příjemně unaveni a v elegantních úborech přicházeli do společenské místnosti, aby si objednali whisky, skleničku sladkého sherry a …… zatančili si.
V hotelu vystupovali místní hudebníci a pokaždé, když obhlédli sál a odhadli věkový průměr přítomných, zahráli sérii pomalých skladeb – waltzy, valčíky a tanga. Několik českých a německých párů obsadilo parket, ale u anglických stolů to zašumělo a pánové se vydali k pódiu promluvit si s kapelníkem.
Ten zdvihnul obočí, dohodl se s kolegy a od té chvíle Britové až do půlnoci bez oddechu a ve skvělé formě odtančili všechny rytmické tance, které znám.
Tančili quickstepy, twisty, lambady, macareny, chacha, jive, boogie-woogie, ale s největším drivem rock'n'roll.
A když si muzikanti aspoň na chviličku chtěli při slowfoxu odpočinout, Angličané ostentativně odešli na svá místa.
Tak tomuhle říkám aktivní stáří v důchodu.
A doufám, že se ho u nás taky (a ve zdraví) dožijeme.
