Vykoštění socani i komunisti

Oni to snad nikdy nepochopí, že jim Babiš krade voliče. Kde jinde by  těch 30% ANO  asi nahrabalo? Na pravici sotva.

Vedení ČSSD v čele s Hamáčkem v neutuchající zaslepené touze po moci a tučných postech skočilo Babišovi na lep. Babišovi, který v podnikání uplatňuje bezohlednnou nemorální chorobu, kterou zatáhl i do politiky, kde se šíří jako mor. Jakékoli spolčení s ním končí většinou rafinovaným nepřátelským převzetím ekonomické moci, v případě politiky vyrabováním elektorátu stranického voličstva, zveličováním vlastních zásluh a nečestným  přivlastňováním úspěchu jiných.

 Babiš získává voliče úplatkem

Proč by ho nevolili státní zaměstnaci, kterých jen za jeho působení v politice přibylo 50 tisíc, celkem jich je 470 000, když se jim plat zvedal již několikrát. Proč by mu nedali hlas důchodci, kterých je 2 421 463,  jimž také navýšil razantně důchody?  Vše by bylo v naprostém pořádku, jen kdyby  všechno toto štědré rozdávání nešlo na úkor rostoucího státního gigantického dluhu a neroztáčela se kola inflace, která dříve či později pozitiva růstu platů a důchodů vygumuje. V tuto chvíli činí státní dluh 1 816 626 244 468 Kč. V přepočtu na jednoho obyvatele to je 170 315 Kč. Kam se hrabe Kalousek s dluhem 121 000,- Kč na občana, který jako předvolební tah ve formě šeku rozesílal vyděšeným občanům.

Pokud k vládním institucím přidáme ještě dluhy obcí, krajů a zdravotních pojišťoven, naroste nám celková výše dluhu na neuvěřitelných 2 263 500 000 000.- Kč a to se již dostáváme ke 40% vůči hrubému domácímu produktu. (data: Český statistický úřad). A to jsme teprve na začátku rozjezdu ze strmého kopce levičácké vlády. Za rok jsou volby do Poslanecké sněmovny, to bude teprve mazec.

Už teď estébák Babiš, s krycím jménem Bureš, mluví o schodku půl biliónu, tedy další navyšování ve státních výdajích, jež dluh opět navýší na nesplatitelnou astronomickou sekyru ve výši dva bilióny sedm set šedesát tři miliard. Myslíte, že vytloukání dluhu dluhem něco vyřeší? Dluhová krize už tady před deseti léty byla a jak je vidno, příčinu dodnes naši zákonodárci nepobrali, a tak si ji se vší pravděpodobností budeme muset zopakovat. 

Úsporná řešení nejsou na pořadu dne

Byl jsem vždy kritikem vysokých, mnohdy nesmyslných daní a jejich snížení vítám, ale vedle toho musí každá zodpovědná vláda spustit úsporný program, který výpadek za zrušených daní nahradí a přistoupit ke snížení státních výdajů a to především ve státní správě, která bobtná a bobtná.  V této oblasti se ale ze strany vlády neděje vůbec nic. Díru v rozpočtu jednoduše zalepí dluhem. Příklad by si naši slavní politici mohli vzít z Itálie, kde bylo vypsáno referendum o snížení počtu poslanců a senátorů. 70% voličů řeklo razantní redukci papalášstva své ano a z necelé tisícovky zákonodárců ubyde úctyhodných 230 poslanců a 115 senátorů. S nimi odejde i početná armáda úřednických byrokratů přisátých na přebujelé státní instituci. Italský deník Corriere della Sera odhaduje roční úsporu 81 miliónů eur, tedy přes dvě miliardu českých korun. Naše média o těchto důležitých rozhodnutí Italů mlčí jak hrob. A současný establishment se klepe strachy, aby se tento nový proud zefektivnění a očisty státních institucí nepřelil do našeho Agrofertistánu.

Nikdy neodstoupím, všichni si to zapamatujte

Tato premiérova slova se vryla do paměti mnoha z nás. Mně osobně se ale mnohem více vryla do paměti Babišova lež o vlastnictví Čapího hnízda a jeho přísaha na zdraví svých dětí. Pamatuji si mnoho dalších podlých lží a trapné rychlé změny morálního kodexu hnutí, aby nemusel jako první rezignovat na všechny stranické posty v ANO z důvodu podvodu vyšetřovaného policií. Pamatuji se na dlouhou řadu skvělých lidí, kteří mu uvěřili, že bude líp a posléze zklamaní a podvedení z ANO odešli, tak, jako já, protože s urputným hovadem (jak sám sebe Babiš nazval) nemohli dále spolupracovat. Ze zakládajících členů hnutí zůstala jen hrstka těch, kterým nevadí premiérova brutalita, ponižování a také ekonomická závislost a úzká spojitost pupeční šňůrou s Babišem, respektive s Agrofertem.

Každý politický subjekt, který nepochopí, jak urputný, sebestředný a bezohledný řezník Babiš je, se dočká vykostění svého voličstva a skončí tak, jak ČSSD a komunisté, kteří balancují na hranici volitelnosti a v budoucnu se s velkou pravděpodobností stanou  pidistranou odsouzenou do propadliště politických dějin.

Co myslíte, bude nám líp s dluhem převyšujícím dva státní celoroční rozpočty a zničenou podnikatelskou strukturou, která nás všechny živí?

Kam se nám ty miliardy, vlastně bilióny, jenom poděly?

Je to důsledek hloupého hospodaření minulých vlád, ale bohužel i té současné. Stále jsme překladištěm a montovnou Evropy. Převážně nevyrábíme finální výrobky, ale jen subdodávky, a to prací ve mzdě, kde smetanu neboli zisk z přidané finální hodnoty, slízne někdo jiný.  Nechápu, jak je možné, že vláda nedělá nic pro to, aby výnosy zahraničních nadnárodních korporací, které se vytváří na rukou našich lidí, musely být reinvestovány v ČR. Nechápu, jak to, že náš stát nemá vlastní banku, která by eliminovala mnohdy lichvářské  poplatky zahraničních bank. Stačí se podívat do Rakouska, Švýcarska a dalších zemí, které si drží většinový podíl ve strategických ekonomických oblastech a nerostných přírodních zdrojích. Rozum zůstává stát nad tím, že u nás hospodaření s vodou mají z větší části pod palcem stále zahraniční společnosti. Nebo že plyn z Ruska nám přeprodávají Němci, kteří mimo jiné u nás těží také kaolín. Ani likvidace komunálního odpadu  není pod   kontrolou státu, ke všemu potřebujeme žábu na prameni.

Lidé by si měli uvědomit, že pokud jakákoli politická strana zvedne ruku pro investiční pobídky a daňové prázdniny zahraničním společnostem v naší zemi, odsuzuje k zániku naše české firmy, neboť se takto odčerpá obrovský výrobní potenciál. Zisk, který na nich vytvoří, odfrčí do zahraničí. Mnohokrát, když slyším na toto téma žvanit politiky, tak si říkám, jestli náhodou nespadli z višně nebo že musí být placeni za šíření lží. Kolikrát jsme již slyšeli, že se musí zatočit s firmami, které mají sídlo v daňových rájích, a zase se neděje nic. Například v USA jsou jakékoli transakce z daňových rájů zcela zakázané.

Demokracie k obrazu mému

Takhle by se dal nazvat přístup k demokracii v ANO, ale i v některých dalších stranách a hnutích. Jiný názor, než má předseda, je zcela vyloučen. Pokud se najde nepohodlný remcal, který nepochopil, kdo tu „demokraticky“ vládne,  je postupně, samozřejmě „demokraticky“, odstraněn. A tak se nelze následně divit tomu, že u nás nikdy všelidové referendum k závažným ze strany politiků neřešených problémů a potřeb obyvatel ČR nebude. A tím pádem se nikdy nepodaří establishment zastavit v bezohledném zadlužování a páchaní ekonomických hovadin v procesu  politické soutěže (boj moc a koryta).

Otázka, která by nás měla zajímat, zní: Kde na neočekávané náklady špatné hospodaření a straty, stát a přidušená podnikatelská sféra vezme? Budou se muset zadlužit. U koho? A tady je třeba hledat klíč k rozluštění záhady trvale rostoucího nesmyslného dluhu.

Petr Havlíček