Sběratelé řeckých dluhů

Ještě v roce 2011 připadl podíl řeckého dluhu z 60% soukromým investorům, o čtyři roky později už je ve vlastnictví MMF, eurozóny a ECB 80% dluhu. Zřejmě už mají hlavní soukromí věřitelé svůj investovaný kapitál v kapse, a Řecko 

 tedy může zbankrotovat. 

Rok 2010 znamenal pro Řeky razantní škrty na sociálních výdajích ve výši 1.8 mld. EUR, ale současně tento rok šla 1 mld. EUR na výdaje do zbrojního potenciálu. Tak jak to tedy s tím zadlužením Řecka ve skutečnosti je?

Cílevědomé oddalování řeckého bankrotu z důvodu přesouvání pohledávek ze soukromé sféry do té centralizovaně nadnárodní, kde už to tolik nepálí, zvlášť když se jedná o německé, americké, italské a francouzské zbrojařské a bankovní společnosti, je důkazem toho, jak nám ta eurozóna báječně funguje.

Řečtí politici se stali najatými hrobníky vojenského průmyslu své země

Řecko, které má 11 miliónů obyvatel, nakoupilo nejdražší a nejmodernější ponorky, letadla, rakety, samohybné houfnice, tanky a další vojenský materiál od Němců, Francouzů, Španělů, USA a Italů, čímž mimo jiné uštědřilo svému, už tak napjatému státnímu rozpočtu, uprostřed závažné hospodářské celosvětové krize, poslední závratnou explozi dluhu.

Řecko je ukázkou bezprecedentní bezohledné korupce

Ilustrací nesmyslnosti kroků vládní garnitury Řecka v oblasti zbrojení je například počet jejich tanků. Řecko disponuje 1300 tanky, tedy má dvakrát více tanků, než Velká Británie, která má 64 miliónů obyvatel, což je skoro šestkrát více, než Řecko. Jeho podíl zbrojních výdajů k HDP ho řadí hned za USA, které je na špici jak ve zbrojení, tak v rozpoutávání vojenských konfliktů.

Řecko bylo v letech 2002-2006, kdy mu dluhy razantně narůstaly, největším dovozcem konvenčních zbraní na světě a ještě před třemi léty mu v tomto žebříčku patřilo 10 místo. Jeho zbrojní import činil 261 miliard eur. V letech 2008-2009 se řecký import pohyboval na hranici 3,2% k HDP, tedy cca jeden a půl násobek eurozóny.

Co je také z hlediska řešení řecké krize nepochopitelné, je fakt, že podmínkou mezinárodní pomoci byl závazek Atén, že budou pokračovat v odběru objednaného zbrojního arzenálu od Němců a Francouzů, hlavních vyjednavačů řecké „pomoci“.

Ještě v roce 2009, tedy v plném rozkvětu krize, Řecko vydávalo na zbrojení neuvěřitelných 10 miliard dolarů ročně.

Závěrem lze dodat snad jen to, že vyjednavači takzvané mezinárodní pomoci ze strany eurozóny měli za hlavní úkol pomáhat Řekům zaplatit dluhy za pomoci korupce v oblasti nakoupených zbraní od nich samotných. Toho bylo zřejmě dosaženo, a teď si, Řecko, pomoz, jak chceš. 

Petr Havlíček

Tento článek lze šířit libovolně po internetu.