Klobouk dolů před papežem

Dalo by se to nazvat i jako nečekaný podraz našich velectěných zákonodárců posvěcený z míst nejsvětějších. O čem je řeč? No přece o církevních restitucích.

Od volby papeže jsem v rámci ČR neočekával výraznější posun katolické církve, zejména co se týče rapidního snižování počtu věřících, ale papež František mě opravdu mile překvapil. Vlídná tvář a gesto „chci chudou církev pro chudé“ mě velmi potěšilo. Domnívám se nicméně, že pro chamtivé církevní hodnostáře a jejich pohunky z řad politických padouchů to naopak musela být hodně studená sprcha.

Jsem nesmírně zvědav, jak se s tímto bezesporu pozitivním a chválihodným postojem Svaté stolice poperou katolíci a další církve, které bezostyšně natáhly lačnou ruku po majetcích a penězích státu. Chtěl bych na vlastní oči vidět, jak Kalouskovi, Nečasovi, a všem ostatním, co spáchali tento restituční podvod, který církve nevěřitelně poškodil, spadla čelist již při prvním projevu papeže, který odkazuje na příkladnou cestu v souladu s křesťanskými a duchovními hodnotami.

Tak, a co teď budete dělat s církevními restitucemi, vážený monsignore Duko? Chcete se protivit papežově vůli vést církve ke střídmosti a v souladu s Kristovým učením a ve jménu svatého Františka z Assisi? Nebo budete sveřepě pokračovat v neoprávněných a hlavně s vírou neslučitelných nárocích, až si vykoledujete stížnost občanů na vaše praktiky, které jsou v rozporu s dobrými mravy a odkazem Ježíše Krista, podanou až k hlavě římskokatolické církve, tedy Svatému stolci?

Má upřímná rada a myslím, že nejen má, zní: Římskokatolická církev by se měla vzdát všeho, co jí bylo v církevních restitucích podvodem přiřknuto.

Petr Havlíček