Sibylino proroctví o absurdních daních se zřejmě již naplnilo, doufejme, že se nenaplní i ta ostatní, která lidstvu předpověděla…..?
Daň je zákonem určená povinná platba do veřejného rozpočtu, která se vyznačuje neúčelovostí a neekvivalentností, tzn. ukládá se jako jednostranná povinnost bez nároku plátce na plnění ze strany státu. Tolik odborná citace.
V minulosti daně sloužily k financování královského dvora. Náš současný „dvůr“ se poněkud vymknul naší kontrole a dosáhl tak gigantických rozměrů, že ho stát nezvládá financovat, a to i přes vysoké daně, kterými zatěžuje občany a firemní potenciál.
V tomto příspěvku je uveden kompletní a značně dlouhý seznam daní, kterými jsou občané ČR zatíženi z toho důvodu, aby stát byl schopen pokrýt svoji spotřebu, tedy výdaje. Je jich téměř 70. To, co je třeba v první řadě pochopit, je fakt, že stát téměř neprodukuje žádné vlastní peníze, stát hospodaří s penězi, které vybírá za pomoci daní od svých občanů. Tedy stručně řečeno, co stát vydá, musí v první řadě někomu zase vzít. Podstata celého ekonomického systému země je ta, že všechno, co občanovi stát poskytne, si občan do poslední koruny ze svého zaplatí. Hlavní otázkou je, jak efektivně a hospodárně stát s vybranými daněmi hospodaří a zda je oprávněně a spravedlivě rozděluje mezi své občany, tak, aby nikdo nebyl poškozen.
Pojďme se tedy společně podívat na to, co se děje s našimi penězi.
Celkové příjmy státního rozpočtu České republiky na rok 2011 dosahují výše 1 044 000 908 000,- Kč.
Celkové výdaje státního rozpočtu jsou 1 179 000 908 000 Kč.
Schodek státního rozpočtu tedy činí 135 000 000 000 Kč.
Schodek státního rozpočtu hodlá stát vypořádat těmito financujícími položkami:
a) zvýšením stavu státních dluhopisů do výše 131 589 908 000 Kč;
b) zvýšením stavu přijatých dlouhodobých úvěrů do výše 5 501 092 000 Kč;
c) změnou stavu na účtech státních finančních aktiv, a to zvýšením o 2 091 000 000 Kč.
Takto schváleným rozpočtem chce naše politická reprezentace v budoucnu dosáhnout vyrovnaného státního rozpočtu. Předpokládá se, že to bude trvat 6 let.
No dobrá, ale vedle schodkového rozpočtu je zde dluh ČR, který k 1.1.2011 dosáhl hranice 1 404 232 000 000,- Kč. To je, vážení, o 360 000 000 000,-Kč víc, než je náš roční státní rozpočet. Kdy tento dluh ČR splatí? Kolik desetiletí to bude trvat? Nezávislí ekonomové považují za rozumné tempo splácení jedno procento HDP ročně. To by ale znamenalo nejméně 40 let a to ještě za předpokladu, že by po celé toto období naše ekonomika rostla.
Zdroj:
http://www.psp.cz/sqw/text/tiskt.sqw?O=6&CT=102&CT1=0
Dlouhý seznam všech daní, které by měly pokrýt gigantické výdaje státu:
| 11 | |
|---|
| 111 | |
|---|
| | 1111 | |
|---|
| | 1112 | |
|---|
| | 1113 | |
|---|
| | 1119 | 1701 |
|---|
| 112 | |
|---|
| | 1121 | |
|---|
| | 1122 | |
|---|
| | 1129 | 1701. |
|---|
| 12 | |
|---|
| 121 | |
|---|
| | 1211 | |
|---|
| | 1219 | |
|---|
| 122 | |
|---|
| | 1221 | |
|---|
| | 1222 | |
|---|
| | 1223 | |
|---|
| | 1224 | |
|---|
| | 1225 | |
|---|
| | 1229 | |
|---|
| 13 | |
|---|
| 131 | |
|---|
| | 1311 | |
|---|
| | 1312 | |
|---|
| | 1319 | |
|---|
| 132 | |
|---|
| | 1321 | |
|---|
| | 1322 | |
|---|
| | 1329 | |
|---|
| 133 | |
|---|
| | 1331 | |
|---|
| | 1332 | |
|---|
| | 1333 | |
|---|
| | 1334 | |
|---|
| | 1339 | |
|---|
| 134 | |
|---|
| | 1341 | |
|---|
| | 1342 | |
|---|
| | 1343 | |
|---|
| | 1344 | |
|---|
| | 1345 | |
|---|
| | 1346 | |
|---|
| | 1347 | |
|---|
| | 1349 | |
|---|
| 140 | |
|---|
| | 1401 | Clo |
|---|
| | 1409 | |
|---|
| 15 | |
|---|
| 151 | |
|---|
| | 1511 | |
|---|
| | 1519 | |
|---|
| 152 | |
|---|
| | 1521 | |
|---|
| | 1522 | |
|---|
| | 1523 | |
|---|
| | 1529 | |
|---|
| 16 | |
|---|
| | |
|---|
| | 1611 | |
|---|
| | 1612 | |
|---|
| | 1613 | |
|---|
| | 1614 | |
|---|
| | 1615 | |
|---|
| | 1616 | |
|---|
| | 1617 | |
|---|
| | 1618 | |
|---|
| | 1621 | |
|---|
| | 1627 | |
|---|
| | 1628 | |
|---|
| | 1629 | |
|---|
| 163 | |
|---|
| | 1631 | |
|---|
| | 1632 | |
|---|
| | 1633 | |
|---|
| | 1638 | |
|---|
| | 1639 | |
|---|
| 164 | |
|---|
| | 1641 | |
|---|
| | 1642 | |
|---|
| | 1643 | |
|---|
| | 1648 | |
|---|
Platíme daň z daně.
Největším paradoxem výše uvedeného rozvětveného daňového systému je fakt, že se při takto nastavených daních ve skutečnosti platí daň z daně. Několikanásobné po sobě jdoucí zdanění je ostudné, nespravedlivé a je jen nástrojem státní moci, která potřebuje „uloupit“ zpět prostředky, které prostopášně již jednou vydala.
Pokud jste si celý výčet daní prohlédli a domníváte se, že jich musí být dostatek na to, aby pokryly státní výdaje a začal se splácet celkový dluh, mýlíte se. Státu ještě chybí 135 000 000 000,- Kč. A protože daně jsou již našponovány jako struna před prasknutím, naši politici vymyslí geniální a vychytralé řešení. Vydají státní dluhopisy. Pro rok 2011 je navýšili na částku 131 589 908 000,- Kč. Pojďme si ale říct, co to vlastně dluhopisy, kterými chce stát tak zázračně léčit naši nemocnou ekonomiku, jsou. Stát si chce jednoduše půjčit od svých občanů hotovost, aby dokázal pokrýt neoprávněné a nekryté výdaje, na které již nestačí daňové výnosy, které jsou ve své podstatě tak vysoké, že je nelze již navyšovat. Jednoduše řečeno, občan dotuje stát, tedy sám sebe, ve scestné důvěře, že získaný úrok mu přinese výhodu před ostatními. Ve skutečnosti je to obyčejný podvod, neboť vyplacené úroky musí stát opět někde vzít. Vezme je ve formě daní, nám lidem, aby je mohl vyplatit těm lidem, kteří si dluhopis koupili. Toto počínání vládnoucích politiků je diskriminační a neetické přerozdělování majetku od jednoho občana k druhému, aniž by to něčemu prospělo. Tímto nesmyslným podvodem, kde se stát staví do role banky, stát devalvuje hodnotu koruny a podporuje nárůst inflace, neboť za touto transakcí nejsou vytvořené žádné materiální hodnoty. Stát nehospodaří s naším majetkem jak by se patřilo, rozdává ho na všechny strany, a když mu teče do bot, tak si na prohospodařený majetek vypůjčí od občanů, kterým ho prohospodařil. Toto počínání nepřináší žádné řešení, naopak, zmíněný dluh se ještě zvýší o vyplacené úroky.
Vážení, je to úplně to samé, jako když dáte stavební firmě zálohu na stavbu domu, ona je prohospodaří a posléze přijde za vámi, abyste jí půjčili s 6% úrokem další peníze, aby mohla pokrýt dluh, který vám dluží.
A naskýtá se otázka: Jste si, občané, vědomi toho, jakou hru s vámi politici hrají?
Další účinnou léčbou našeho nemocného rozpočtu, kterou naši politici velice rádi využívají, je navýšení stavu dlouhodobých úvěrů na 5 501 092 000,- Kč. Řešit nedostatek zdrojů dalšími úvěry je nezodpovědné hazardování s majetkem státu, tedy naším majetkem, a vypovídá o neschopnosti a nečestných úmyslech politické reprezentace. Položme si otázku, komu tato strategie může vyhovovat. Občanům ČR, zcela jistě ne. Tak tedy komu? Jedinými subjekty, které na této nezodpovědné státní police mohou vydělat, jsou banky, vážení. Ty samé banky, které svým nezodpovědným jednáním vyvolaly již po několikáté celosvětovou hospodářskou krizi. Stát je pro jakoukoliv banku velice dobrým klientem, neboť má dostatek majetku a za pomocí lobbistů a manželek politiků sedících ve správních radách bank se dá prosadit ledacos. Každý normální občan disponující zdravým selským rozumem ví, že může utratit jen tolik, kolik si vydělá. Pokud chce utratit víc, musí zvýšit svoji pracovní aktivitu nebo si potřebné peníze vypůjčí. V tuto chvíli ale musí každý počítat s velkými rizikem, že může přijít pokles jeho příjmů nebo rovnou přijde o práci. Pokud se tak stane, musí omezit svoje výdaje na minimum, aby tuto situaci zvládnul. Stát je na tom stejně. Celosvětová krize způsobila pokles státních příjmů, stát tedy musí omezit radikálně svoje výdaje. Nikoli zvyšovat lidem daně, jak to dělal doposud, ale snížit výdaje, a to na všech úrovních gigantické úřednické byrokracie. Dále by se měl zbavit všech nepotřebných ztrátových státních firem a na úhradu dluhu využít i seriozní privatizaci vhodného státního majetku, kterým stát stále ještě disponuje. Jedině vyrovnaný rozpočet chráněný ústavou, například po vzoru Švýcarska, může přinést naší zemi prosperitu a vyváženou ekonomiku.
Takzvaná fiskální politika, což není nic jiného, než politické ovlivňování vývoje ekonomiky, nás přivedla k vytvoření armády úředníků, která čítá 1 259 000 pracovníků. Pokud k uvedenému číslu přidáme 1 134 000 občanů pracujících ve školství a zdravotnictví, zjistíme, že na vlastní produkci potřebného kapitálu zbývá pouhých 2 607 000 pracovníků. Závěrem lze konstatovat, že necelá polovina z produktivních občanů je pro náš stát výdajovou položkou.
Z výše uvedených údajů se dá vyvodit závěr, že stát z důvodu extremně vysokých nákladů spojených s výdaji na administraci státu a dalších nevýrobních oblastí nesmyslně a nehospodárně nakládá s financemi získanými prostřednictvím vynucených daní, odvodů a dalších zdrojů na podporu oblastí, které výnosy netvoří, ale naopak je spotřebovávají, což je také příčinou neuvěřitelně vysokých daní a výše zadluženosti Českého státu.
Kdyby takto měly fungovat firemní subjekty, v jejichž rámci vytváří hmotné prostředky k obživě celé společnosti necelých 20% obyvatelstva, tak by zřejmě okamžitě zkrachovaly. Očekávání občanů, že se nebezpečný trend zadlužování podaří otočit, je zatím v nedohlednu, neboť současná řešení se nesou v trendu dalšího zadlužování.
Závěrem tohoto článku lze konstatovat, že Sibylina symbolická předpověď, že lidstvo bude platit daně i z koštěte, se bezezbytku naplnila, neboť v ceně pomyslného koštěte se promítá téměř 20 současných daní.
Petr Havlíček, zakladatel společnosti Pozitivní svět
www.pozitivnísvět.cz
