Dokáže někdo zastavit Kalouska?

Plátcem daně z převodu nemovitosti byl na počátku prodávající, ale protože ministerstvo financí nedokázalo efektivně zabezpečit její výběr, byla tato povinnost rozšířena i na kupujícího (v případě, že ji prodávající nezaplatí, funguje kupující jako ručitel). Prostě si „stát“ výběr této daně pojistil na 200%.

Dalo by se dlouze polemizovat o tom, zda má stát vůbec co zdaňovat to, co již bylo předtím několikrát zdaněno, nicméně realita je taková, že se náš předlužený stát ke svým občanům takto prostě chová.  Co na tom, že zmíněný proces občana paralyzuje, nemluvě o skutečnosti, že za pomoci politických nástrojů dochází k přesunu hodnotové lidské produkce k destruktivním jedincům a skupinám.

O čem to vše je? Jako vždy se jedná o zdanění jedné skupiny obyvatelstva, aby byl výtěžek posléze přerozdělen ve prospěch jiné skupiny (či skupin). Kalousek se nyní velmi ochotně vzdává 200% jistoty a spokojí se s pouhou polovinou jištění a, světe, div se, i s tím, že daň zaplatí „pouze“ kupující. No řekněte, není to přinejmenším podivné? 

Podivné je to ovšem jen do chvíle, než si dáte všechny přímé souvislosti dohromady. To, že se ministr financí vzdal poloviny jistoty výběru (i když nestydaté a parazitické) daně, má svůj veledůležitý podtext. A tím jsou církevní restituce.

Církve se domáhají navrácení celkem 2 500 budov, 175 tisíc hektarů lesa a 25 000 hektarů orné půdy. Ve formě nemovitostí se jim vrátí cca 56%, zbytek, 44%, dostanou v penězích, neboť všechen majetek fyzicky vrátit nelze.  A o těch 56% zřejmě jde. Co by si církev počala se vším tím majetkem, na který nemá obslužný aparát ani vlastní pracovní potenciál…. Prostě drtivou část prodají a z prodeje, za pomoci Kalouska, neodvedou ani korunu daně. Neuvěřitelné, ale pravdivé.

Petr Havlíček