Černá mračna české ekonomiky

Připravte se, že budete platit bankám za to, že jim svěříte svoje úspory. To následně odstartuje postupné zhroucení světových burz.

Virtuální bankovní divadlo

Finanční svět bankovnictví se stal zcela impotentním ve své základní podstatě- zachování toku peněz ekonomikou. Svou masivní účastí na virtuální burzovní bublině, která nevytvoří ani špendlík a doslova dusí reálnou ekonomiku, podporuje odtok peněz do oblastí, kde růst cen burzovních komodit není ničím podložen.

Mnohokrát jsem si položil otázku, co může vést banky k očividnému podřezávání větve, na které samy sedí. Proč centrální banka ČNB dlouhodobě  eliminuje hodnotu vlastní měny ve prospěch cizích měn, když dluh země již dlouhých dvacet let neustále závratně narůstá? Jak se mohlo stát, že bankovní sektor disponuje kapitálem, který není schopen a mnohdy ani ochoten uplatnit se v reálné ekonomice tak, aby zabránil ekonomické stagnaci a podpořil růst tolik potřebné produkce?

Cílem je destrukce

Než se ale pokusím o vysvětlení a pojmenování hlavních příčin destruktivního chování bankéřů a politiků, mezi kterými bychom poctivého, znalostmi a moudrostí obohaceného ekonoma těžko hledali, pokusím se vyjmenovat společenské oblasti, které jsou manipulacemi směnných kurzů, spekulacemi burzovních a bankovních intervencí, nejviditelněji postiženy.

Češi prchají za prací do Německa, Rakouska nebo do Anglie.

V první řadě si položme otázku: Proč ČR ztrácí kvalifikovanou sílu, která houfně odchází za vidinou lepšího výdělku do zahraničí? Zásadní podstatou této migrace je cílená likvidace reálné hodnoty koruny. A z těchto důvodů se Češi převážně s vysokou, ale i střední odbornou kvalifikací, čím dál častěji vydávají hledat výhodnější obživu do zemí, kde jsou tyto stěžejní profese placené až trojnásobně, nebo dokonce čtyřnásobně, vyšší odměnou, než v ČR.

Tento destruktivní proces vyvolaný cíleným oslabováním koruny se nejviditelněji odráží v nedostatku chybějícího odborného personálu. Nutí například nemocnice uzavírat celá oddělení. Nestabilní situace okamžitě využívají nepříliš chytří odborářští předáci a místo toho, aby volali po zpevnění koruny, která by snížila propastný rozdíl platů, tlačí na navyšování státních výdajů do zdravotnictví, na které ale náš stát nebyl schopen vygenerovat odpovídající prostředky.

Tlak odborů podpořený mediálním obrazem nepřejícího státu spustí proces politické sebezáchovy, kdy političtí nýmandi, strachujíce se o úbytek voličů z řad státem placených zaměstnanců, potažmo i o ztrátu svých státem dobře plněných koryt, si jednoduše půjčí od bank nebo od občanů (prostřednictvím dluhopisů) další peníze. Řídí se přitom ověřeným pravidlem „z cizího krev neteče“. A takhle to, vážení, chodí rok co rok, už více jak dvacet let.

Veřejný dluh státu, který již vyrostl téměř na jeden a půl násobku celého státního ročního rozpočtu, tedy na 1,75 biliónu Kč, poskočí opět jako každý rok o dalších 60-100 miliard, kdy každý občan (včetně kojenců) již dluží 175 tisíc. Pro představu to znamená, že nás, neboť my občané jsme jedinými vlastníky státu, vychytralý bezohlední bankéři a hloupý politik, kterého jsme si s důvěrou zvolili, připraví na úrocích o 1 644,- Kč za každou jednu jedinou vteřinu.  

Informace podaná ministrem financí, že se podařilo snížit dluh, je lež jako věž, protože dluh roste. Sice o něco pomaleji, ale stále dramatickým tempem. Mluvit o pozitivním ekonomickém vývoji v roce 2015 při vědomí toho, že ČR obdržela tučnou injekci od EU ve formě dotací, je tak trochu natřásání cizího peří. On totiž například zahraniční dluh Česka, loni nebývale vzrostl o 18 mld. korun na 3,132 bil. Kč. To znamená, že odpovídá přibližně 70 % HDP, (zdroj ČNB). Podle dostupných dat jde o nebývalý meziroční růst zahraničního deficitu.

Pokud budeme hledat příčinu tohoto stavu, najdeme ji hlavně v chybějících progresivních technologiích, které jsou v důsledku slabé koruny obtížně dostupné, a tím pádem je náš průmysl nekonkurenceschopný. Tvrdit, že vývoz lze podpořit zdevalvováním koruny, je stejně nesmyslné, jako tvrzení, že když budu obdělávat pole motykou, bude to efektivnější než traktorem. Přes veškeré alarmující signály narůstání veřejného dluhu vláda a parlament zvedají mzdy státním byrokratům, bez ohledu na to, kam se ekonomika státu řítí.  

Ale pojďme se vrátit zpátky k hlavní příčině účinné brzdy prorůstového mechanizmu, kterým jsou intervence proti koruně. ČNB razantně brzdí korunu v jejím přirozeném posilování, které by mohlo poskočit až o 30, ne li o 40 % nahoru. Tato reálná úroveň hodnoty naší měny by zapůsobila jako hojivý balzám na dlouholetý dluhový deficit.

Patologickým propagátorům a obhájcům slabé koruny je třeba důrazně připomenout, že argument o výhodné exportní politice je bohapustá lež, kterou se zakrývají zájmy korporátních nadnárodních firem. Jejich prostřednictvím odtékají zisky do zemí, které si z naší země udělaly dojnou krávu.  Cena vývozního artiklu je v plné kompetenci vývozních firem, a ne ČNB. Ta se má ze své podstaty starat o posilování měny, ne ji prznit ve prospěch cizích vývozních firem.

Jsme podvedený národ, který se stal námezdním otrokem západu.

Jak to funguje

Sedlák obdělává pole motykou týden. Pluhem taženým koňmi celý den a traktorem s dvaceti radlicemi deset minut. Silná koruna je cestou k získávání progresivních zahraničních technologií, které mají tisíckrát vyšší výkonnost a jsou cestou k vyšší a levnější průmyslové produktivitě. Tedy k nižším nákladům, vyšším ziskům, platům a nižším cenám produktů, neboť to je zásadní proces, který vyvažuje a vyrovnává přirozené ekonomické procesy postavené na výkonném technologiemi podpořeném průmyslu a zemědělství. Říká se tomu vyspělá technologická konkurenceschopnost.

Kardinálním problémem oslů z ČNB je, že nechápou (nebo spíše nechtějí chápat), že za korunu, kterou drží na hranici 27 Kč za Euro, si na koupi např. CNC stroje musí vzít firma o 30% vyšší úvěr (výše devalvace koruny) na pět a více let. Banka ji při tomto obchodě obere o úroky, poplatky, tolik potřebná efektivita se vytrácí a odplouvá za majiteli banky do zahraničí, kde nevýhodným kurzem koruny opět přispíváme těm bohatším.  Kruh se uzavřel. Zahraniční kapitál si opět namastil kapsu a Čechům zbyla zase holá zadnice.

Účinek silné koruny

Připusťme, že by ČNB nikdy neintervenovala proti koruně a že kupní síla koruny je už několik let o 30% vyšší, tedy že firmy mohou nakoupit v zahraničí progresivní hitech technologie ve směnném kurzu cca 19 Kč za Euro. Nejen, že by z naší země neodcházely davy profesně zdatných Čechů, protože si toho za současnou korunu moc nekoupí, ale naopak by k nám tyto potřebné kvalifikované profese ze zahraničí přicházely. Současně by klesla potřeba úvěrů zatěžujících firmy splátkami, poplatky a úroky. Přesně toto však ČNB nemůže dopustit. Ptáte se proč?

Odpověď zní: Jejich jednání a rozhodování se neřídí čestnými a poctivými úmysly ve prospěch ekonomické prosperity ČR, ale cíleným posilováním a koncentrací kapitálu, který je nahrávkou pro nadnárodní korporace, monopoly a oligopoly, aby zničily konkurenci malých a středních podniků na národní úrovni. Je možné to se současnou politickou garniturou vůbec nějak řešit???

Z ČR totiž od ledna do září odteklo zhruba 285 miliard korun do zahraničí. Jedná se především o čerpání zisků z přímých zahraničních investic, příjmů z práce v zahraničí, úroků a povinných odvodů do společného rozpočtu Evropské unie. Během prvních tří kvartálů loňského roku z Česka do ciziny odplynulo 449 miliard korun a ze zahraničí do ČR přiteklo pouze 164 miliard korun.

Myslím, že tato čísla hovoří za vše.

Petr Havlíček

Pozitivní svět

Článek lze libovolně šířit po internetu.