Zmocněnkyně pro tlusté čáry

Vládní zmocněnkyně pro lidská práva se vydala mapovat situaci na Šluknovsko. Aby získala objektivní náhled na situaci, vyslechla si romské předáky a pohovořila s rodinou jednoho z útočníků.

Objektivní náhled tím nepochybně získala, protože vzápětí odhalila jádro problému – můžou za to rasistické a extremistické tendence. Vzniká napětí kvůli nahlášeným demonstracím a  romové se bojí vycházet na ulici, což není správné. Ulice je přece jejich, ne? A má se tam bát spořádaný občan. Tak je to správné, tak to má fungovat.

Představme si, že by podobně postupovala policie – ostatně někdy mám pocit, že už to dělá. Policisté vyjedou ke zločinu, důkladně vyslechnou pachatele a zatknou oběť - tedy pokud ji už někdo neodvezl v pytli na zip. Je to logické, protože kdo jiný ví líp, co se tady stalo, než pachatel. Může poskytnout informace takříkajíc z první ruky.

Když lidskoprávní zmocněnkyně takto získala informace z první ruky a objektivně se zorientovala, pohovořila i se starostou. Ten prý taky není tak úplně bez viny. Agentura pro sociální začleňování, která spadá do působnosti paní zmocněnkyně, mu vytýká, že Rumburk s ní spolupracuje hůř než jiná postižená města. Možná právě díky lepší spolupráci se jinde útoky omezily jen na mačety.
Nakonec se dohodli, že udělají tlustou čáru za minulostí a začnou nanovo.
Přeloženo do lidštiny: zapomeňme na minulá fiaska a hleďme s nadějí vstříc těm budoucím.

Tohle my pamětníci dobře známe. Tahle deja vu zažíváme stále častěji. Můžete to vycinkat klíči na náměstí, ale jen nakrátko – na chvíli to někam zaleze, najde jiná hesla, jiný proletariát, jiný prapor, pod kterým vás bude buzerovat pro vaše dobro, a za chvíli to tady máte zpátky.
Inženýři lidských duší jsou nezničitelní. Vždycky mají svoji představu, jak by měli lidé fungovat, a vždycky mají svoji výmluvu, že za jejich fiaska mohou lidé – nebýt lidí, lidstvo by skvěle fungovalo. Jsou taky přeborníci v malování tlustých čar – tohle nevyšlo, tak se nad to povzneseme, zapomeneme, a zkusíme to znovu a stejně.

Metoda pokus-omyl má šanci na úspěch pouze v případě, že se poučíme z omylu a snažíme se jim při příštím pokusu vyhnout. Když budete opakovat jeden a tentýž pokus pořád dokola, zajistíte si zábavu do konce života. Když najdete někoho, kdo vám ten pokus bude platit, zajistíte si i jisté živobytí. A o to tady jde především.

Můžete věřit, že nekonečným opakováním jednoho a toho samého pokusu nakonec unavíte nebo obměkčíte přírodní zákony tak, že vám půjdou na ruku, ale je to stejně iracionální jako víra gamblera, že jednou se to otočí a od té chvíle bude automat jenom sypat.