Podle ministra financí hrozí v ČR policejní stát. Jde o policejní stát nového typu, policejní stát naruby, dalo by se říct. Máme se bát?
Policejní stát byl dodnes vnímán jako diktatura, kde policie funguje jako silový nástroj moci k ovládání a zastrašování občanů. Vláda tam má policii víceméně pod kontrolou a s její pomocí vládne a ovládá.
Takový policejní stát je celkem pochopitelný, a v jistých ohledech inspirativní. Je to vlastně předstupeň standardní demokracie evropského typu, kde už není policejního teroru třeba, protože se podařilo lidi přesvědčit, že tohle přece chtěli. Tady už má policie sloužit jen k příležitostné buzeraci nespokojenců a k ochraně lumpů před jejich obětmi.
Jenže dnes se policie utrhla ze řetězu a postavila se otevřeně proti svým chlebodárcům. Nezastaví se před ničím, klidně si vyžádá vydání poslance vládní strany, a to kvůli úplně standardnímu zašatročení necelé třičtvrtěmiliardy. Kdyby se kvůli takovým prkotinám mělo vést vyšetřování ve všech případech, sedí dnes celá vláda. A kdyby se mělo vyšetřovat zpětně, sedí celý parlament i senát.
Tady už přestává všechno, míní Kalousek. Jak má vláda pracovat, když jí kdekdo hledí na prsty, a když se kolem rojí čmuchalové ze všech možných útvarů, kteří kvůli pár stovkám milionů hned spustí povyk, že tohle se nemá? Copak v takové dusné atmosféře strachu a nejistoty se dá kvalifikovaně a odpovědně vládnout a rozhodovat?
Policie má přece pomáhat a chránit, mají to napsáno i na autech, copak neumějí číst?
Já osobně bych takový policejní stát přivítal. Stát, kde ani nejvyšší úředník si nemůže dělat co chce, a musí dodržovat stejná pravidla a ctít stejné zákony jako každý občan. A když se proviní jejich porušením, nese za to následky sám.
Stát, kde si policie aspoň tu a tam uvědomí, komu má sloužit a koho chránit, čí zájmy má hájit a proti komu.
