Jak jsem málem zvítězil v konkurzu na olympijské logo...

Na světě jsou miliony lidí, o kterých se dá říct, že jsou lepší grafici než já. Na druhou stranu jsou tu miliardy lidí, kteří jsou určitě horší. To je dobré skóre, ne?

Vyzbrojen tímto vědomím rozhodl jsem se před lety zúčastnit soutěže o logo Pražských olympijských her, na které jsme si v dobách plných optimismu udělali zálusk.
Nejsem sice profesí grafik, ale co kdybych zazářil? Nějaký ten zlom v kariéře se může stát právě tím osudovým kopancem, který vynáší k pro většinu smrtelníků nedostižným výšinám, pokud jde tím správným směrem. A odstartovat novou kariéru rovnou olympijským logem, to je vstupenka mezi elitu.

Navrhnout logo není jen tak. Vlastně je to docela těžké, vyjádřit myšlenku jednoduše a úsporně, jen několika čarami. Ona tam ta myšlenka vlastně ani nemusí být, hlavně aby to konzumentovi co nejrychleji vlezlo do hlavy a zůstalo v ní pokud možno navěky. Ale když tam nacpete i ji, je to bonus.

Ale mě se to podařilo. Logo, které jsem navrhl, stoprocentně splňuje všechny požadavky, které jsou na logo kladeny - dokonce s velkým přesahem:

• vyjadřuje jak mírovou myšlenku olympijských her, tak i symboliku místa jejich konání, a to hned v několika rovinách - mimo jiné připomíná odraz Hradčan na hladině Vltavy
• je jednoduché, ale o Praze vám řekne víc než třicetistránková brožura.
• je snadno zapamatovatelné - jednou se na ně podíváte a už ho nedostanete z hlavy (vyzkoušeno na lidech)
• je inspirativní a mobilizující - dává jasně na srozuměnou, že půjde do tuhého, i když v duchu míru a vzájemného porozumění
• je snadno zapracovatelné do tiskových a propagačních materiálů, jeho dílčí prvky se dají využít i jinak, například jako odrážky

Jistě uznáte sami, že s tímhle logem nešlo nezvítězit.

A přece se to podařilo. V tvůrčím zápalu, který mne přepadl při přečtení slovíčka SOUTĚŽ, jsem se totiž nenamáhal přečíst i zbytek nadpisu, a rovnou se pustil do díla. K mému překvapení můj návrh nebyl ani přijat s tím, že nešlo o soutěž o logo, ale o maskota olympijských her.
Nechtěl jsem se jen tak vzdát, a tak jsem obratem odepsal, že tedy dobrá, tady je můj návrh v pěti barevných variantách, můžete si vybrat. Na to už odpověď nepřišla.

Nakonec tedy Bém prosadil sysla - ale řekněte mi, co je na syslovi českého? A sportovního? A upřímně - co byste brali vy - sysla nebo tohle?
Zas... zku... politika, nakonec se protlačí všude!!!

Bylo mi líto vynaložené námahy, a tak jsem logo nabízel, kde se dalo. Zkusil jsem to v parlamentu, ale tam mi sdělili, že poslanců jsou rovné dvě stovky, a ti na které se nedostane se určitě urazí. Nabídl jsem, že to doplním, aby se dostalo na všechny, ale bylo mi řečeno, že by to bylo jenom nošení sov do Atén...
Do senátu jsem dorazil chvíli před obědem, ale už měli po večerce. Přesto jsem ještě zastihl pár košiláčů vzhůru při polštářové bitce. Prohlédli si logo, chvíli vrtěli hlavami, co jim to jenom připomíná, ale vzpomínání je tak vyčerpalo, že usnuli na chodbě.

Tak to nabídnu ještě tady, třeba se nějaký zájemce najde...