Nevzpomínám si, že by kdy v minulosti byl takový povyk kvůli zvýšení daní, jako když se naposledy zvyšovala DPH. Že by najednou, až teď, spousta lidí poznala, jak jsou vysoké daně škodlivé, jak jsou demotivující, jak nás brzdí v rozletu? Jakou kouli na noze musíme tahat jen aby vláda mohla víc utrácet?
Vysvětlení je jednoduché - DPH platí všichni. Tedy všichni, kdo se podílejí na spotřebě, bez ohledu na to, jak se podílejí na produkci. Platí ji kapitalistický vydřiduch stejně jako proletář, který z divanu u televize vstane jen aby si zašel pro podporu. Platí ji ne z toho, co dostane, ale z toho, co spotřebuje.
Řada lidí si brzdící efekt daní uvědomí, až když se dotkne jich samotných. Řadu lidí daně doteď nezajímaly, protože se dotýkaly někoho jiného, nějakého abstraktního aktivního, pracujícího člověka (kdo ví jestli vůbec existuje), který si koneckonců zaslouží být trestaný za svoji aktivitu, protože to je jen jinak, poněkud eufemisticky pojmenovaná blbost.
Lidé, kteří dnes fňukají a křičí, že daně jsou nelidské a ožebračující, se dřív, když už o daních něco zaslechli, nad jejich zvyšováním nijak nepohoršovali. Naopak, mnozí moudře přikyvovali, že je to v pořádku, že je to zcela namístě, a že platit daně je vlastně čest. Teprve když mají tu čest seznámit se s jejich tíží osobně, najednou vidí celou tu obludnost systému, který z lidí vysává energii, aby ji použil na svoje fungování, a začnou na celé kolo ječet: "Nechceme daně, nechceme se nechat ožebračovat!!!"
To, že se spustil takový křik kolem zvýšení DPH, je způsobeno tím, že se zvýšení daní dotklo těch, kteří umějí křičet. V tom jediném jsou totiž dobří.
Daně dnes vadí dokonce i socialistům, kteří v minulosti neměli nikdy problém nořit svoje ruce do našich peněženek hlouběji a hluběji. Oni samozřejmě nořili ruce jen do těch správných peněženek. Dobře věděli, komu mohou vzít, a komu naopak s výrazem štědrého lidumila usypat pár drobných, aby si zajistili jeho vděčnost. Věděli, kde jsou zdroje, a vědí to i dnes - v kapsách těch, kteří vytvářejí hodnoty. A tam se musí brát, a ne těm, kteří tak obětavě zajišťují, aby se to, co se vyprodukuje, taky spotřebovalo.
Socialisté vědí, že musejí škubat v prvé řadě své nevoliče, aby měli za co kupovat svoje voliče.
Ví to i Kalousek, který už se připravuje na změnu koaličních partnerů, a tak se najednou snaží zrušit i to, co kdysi sám zavedl, protože "superhrubá mzda" zbytečně odkrývá státu karty a příliš otevřeně ukazuje, kolik toho z nás stát vyždímá.
doporučit.
Nemám rád daně jakéhokoli typu, nicméně chápu, že jistá míra přerozdělování je v dnešní společnosti stojící na solidaritě nutná. Jelikož tato solidarita je ve velké míře jednosměrná a jen velmi omezeně vzájemná, měli by si ti na druhém konci pomocné ruky tu a tam uvědomit, že vynucený soucit je velmi nestabilní emoce, a když se to s vynucováním přežene, snadno se může zvrhnout v něco nepředstavitelného.
