Když se ráno probudíte s jiným politickým přesvědčením, než s jakým jste šli spát, začne ve vás hlodat podezření, že s vaší postelí není něco v pořádku.
Když se vám to bude stávat ob den, změní se časem podezření v jistotu. V takovém případě odborníci doporučují v prvé řadě zkontrolovat občanku nebo řidičák, jestli náhodou nejste Vít Bárta, a pokud ne, neprodleně vyhledat odbornou pomoc. Pokud ano, je všechno v pořádku a není proč se znepokojovat.
Možná někdy máte pocit, že se Vít Bárta narodil do nesprávné doby. Kdyby žil třeba v raném středověku, nepochybně by byl už v mladém věku vnímán jako svatý muž, a možná by to dotáhl i na mučedníka. Vždyť v počtu vnuknutí by s převahou trumfnul i Johanku z Arku - ta by sice mohla ještě argumentovat svým panenstvím, ale panenství je konec konců jen otázka vůle, a té má Bárta na rozdávání.
A kdyby žil o pár století dřív, stal by se bezpochyby prorokem, a kdo ví, čí trpitelský výraz by nás dnes dojímal na náboženských symbolech.
Ale je to jinak - příčinou Bártovy tvůrčí invence není Duch Svatý, Vyšší bytost, Aštar Šeran, a dokonce ani Bárta sám. Pravou příčinou je kreativní myslobrusné lůžko KML49, vyvinuté českými vědci v rámci supertajného vědeckého projektu Žofín.
Tady mi dovolte pár vět na vysvětlenou - Žofín byl českou odpovědí na americký supertajný projekt Manhattan, v jehož rámci vznikla nejen atomová bomba, ale, což málokdo ví, taky bikini, vrhač humrů, a spousta dalších užitečných věcí.
Projekt Žofín se soustředil zejména na výzkum mimozemských civilizací a na případné využití jejich poznatků a vědomostí v naší vědě a průmyslu. Při zkoumání pozůstatků havarovaných neidentifikovatelných předmětů ale vědci došli k překvapivému poznatku, že naopak mimozemští návštěvníci k nám nejspíš jezdí krást nápady a technologie. Zkoumané zbytky řídících center kosmických lodí totiž nápadně připomínaly kabinu MIG-15, a to včetně nápisů v azbuce.
V rámci projektu se taky zkoumala možnost broušení žiletek pomocí malých papírových pyramid, a i na tomto poli bylo dosaženo dílčích úspěchů. Odtud pak byl již jen krůček k nápadu: když to brousí žiletky, proč by to nemohlo brousit i mysl. A tak vzniklo kreativní myslobrusné lůžko KML49.
Jak se lůžko dostalo k Bártovi, ví bůh. Jeho stopa se ztratila někdy v roce 1951, a od té doby lze jen z náhlých výtrysků kreativity odhadovat jeho další osud. Až dnes zase konečně víme, kde je.
Bárta si rychle uvědomil, že to není jen tak, že z něj najednou tryskají nápady a myšlenky jako z Křižíkovy fontány, a hned ho napadlo, že by to mohlo vzbudit nežádoucí pozornost Strážců. Obklopil se proto mladými lidmi, aby to vypadalo jako nápady Johna a blondýn, a založil politickou stranu.
Ta okamžitě zaujala, a to hlavně množstvím a různorodostí návrhů, nápadů a požadavků, které překvapovaly a zaskakovaly nejen koaliční partnery a opozici, ale často i samotné předkladatele
Bohužel kreativita nemá v politice na růžích ustláno. Bývá často vnímána jako náladovost, názorová inkonsistence nebo dokonce populismus. Proto se Bártova strana stala vzápětí terčem kritiky, a následná nelítostná mediální štvanice nakonec vyústila v jeho trestní stíhání kvůli podezření z korupce. Tady však jde jen o nepochopení a dezinterpretaci dalšího Bártova nápadu – simulace fungování EU.
Bárta ze své strany vytvořil zmenšený model Evropské unie, aby mohl zkoumat její fungování, a tak do značné míry předvídat budoucí dění. Když si ale Itálie a Portugalsko (Kočí, Škárka) začali stěžovat na pomoc ze záchranného fondu, protože jim prý snižuje rating, celý model se rozpadl. Škoda, možná jsme mohli už dnes vědět, jak to dopadne s EU.
Můžeme jen doufat, že je KML49 u Bárty v bezpečí, a že ABL (strÁžce Bártova Lože) i nadále plní své skutečné poslání. Při představě, že by se kreativita probudila třeba u takového Sobotky, až mrazí.
