Máme se bát po katastrofě atomové elektrárny ve Fukušimě reaktorů v temelínské atomové elektrárně? Atomová optimistka Dana Drábová, předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost, tvrdí, že rozhodně ne. Údajně to potvrzují i zátěžové testy. Při středečním rozhovoru (17. srpna) ve zpravodajském pořadu České televize Události, komentáře se jí obavy jaderných pesimistů zřejmě rozptýlit nepodařilo.
Nakolik je temelínská atomová elektrárna skutečně bezpečná?www.ct24.cz
Zátěžovými testy, takzvanými stresstesty, musí po havárii reaktorů ve Fukušimě povinně projít všech 143 jaderných reaktorů v Evropě. Odborníci při nich mají simulovat vážnou nehodu zařízení a testovat, nakolik si s ní ochranné systémy elektrárny dovedou poradit, případně ji minimalizovat. Dana Drábová, jak je u ní zvykem, případné riziko bagatelizovala.Stoprocentní bezpečnost není sice zaručena nikdy, ale právě testy prokazují, že by si v Temelíně s případnou havárií dovedli poradit.
V tu chvíli jsem si mohl říct, jak je to atomová energie čistá a bezpečná. Dojem ze „sucha a bezpečí“ ale pokazil Martin Sedlák, energetický konzultant společnosti Calla, ekologického občanského sdružení z Českých Budějovic. Připomněl, že do průběhu stresstestů v Česku zasáhly politické vlivy. Naši politici si podobně jako Velká Británie či Francie vymínili, aby se netestovaly následky pádu velkého letadla, třeba při teroristickém útoku, nebo vliv lidského faktoru. Zůstalo tedy u zemětřesení, přerušení dodávky proudu následkem nějaké živelné katastrofy a podobně.
A proč nebyl Temelín testován na tato rizika? Teroristické útoky nelze podle Drábové vyloučit a může při nich dojít ke ztrátě bezpečnostních funkcí a následně k vážné havárii. To už je ale podle ní starost státu, aby si takové zařízení, podobně jako třeba přehrady, ochránil.
Máme tedy být klidní? No, nevím. Martin Sedlák připomněl, že už v minulosti došlo v jaderných elektrárnách ve Španělsku a USA k teroristickým útokům, které ale rozhodně nebyly co do následků ani zdaleka srovnatelné třeba s útokem Al-Káidy z 11. září 2001 ve Spojených státech. Sedlák odhadl, že pádu malého vojenského letadla by Temelín zřejmě odolal, ale pád velkého dopravního letadla s plnými palivovými nádržemi by skončil katastrofou.
Přiznám se, že odpověď Dany Drábové mě moc neuklidnila. „Žádný ze 143 evropských reaktorů by podle ní neodolal pádu velkého dopravního letadla. Bezpochyby by bylo třeba řešit následky více či méně závažné havárie“, uvedla Drábová a posléze dodala: „Zkrátka je třeba zajistit, aby tam to letadlo nespadlo. To letadlo tam nesmí spadnout…“
Teď už docela chápu obavy obyvatel sousedního Rakouska, když se musejí spoléhat například na to, že se v Česku postaráme, aby v Temelínu nějaké to teroristy unesené letadlo nespadlo. Ve Spojených státech to například před deseti lety nedokázali.
O zátěžové testy Temelína neměli novináři ani v okurkové sezóně příliš velký zájem. Myslím si, že je to škoda, protože na rozdíl od protržené přehradní hráze nebo výbuchu v chemičce, může znamenat vážná havárie jaderného reaktoru pro postižené území na ploše stovek čtverečných kilometrů katastrofu na desítky let. Stačí se podívat do Japonska.
Doporučuji: http://www.ceskatelevize.cz/porady/1096898594-udalosti-komentare/211411000370817/video/
